Napětí, proud, odpor. Podstata elektřiny je dosud velmi málo známa, dobře známe jen jejíúčinky. Elektrické „vlnění" se šíří prostorem úžasnou rychlostí300.000 km za vteřinu. Obvod zeměkoule* na rovníku je 40.000 km,oběhne tedy radiová vlna zeměkouli za vteřinu více než sedmkrát.Zvuk se šíří vzduchem jen rychlostí 330 m za vteřinu, tedy pomaleji,než střela vojenské pušky, která za prvou vteřinu uletí 800 m. Kdybypo vás někdo vystřelil a uslyšíte ránu, znamená to již, že vás netrefil,protože kulka přilétla dříve, než zvuková vlna. Blesk však uvidímemnohem dříve, než uslyšíme zahřmění, protože světlo se šíří stejněrychle jako elektřina, miliónkrát rychleji, než zvuk.Vědecký výklad této úžasné rychlosti světla a elektřiny je velmisložitý a je založen na pouhých hypotésách (domněnkách, předpokladech). Pro praksi stačí, když si elektřinu představujeme jako nějakouúžasně tekutou a pohyblivou látku, která teče měděným drátem stejně, jako voda teče trubkou. Vzniká tím elektrický ...
119. Obr. Stupnice přístroje měření proudu (tak zv.
Vznik střídavého proudu
Pohybuje-li vodič kolmo silovým čarám, obr. 115— 16. 112— 113— 114. hřídelce
jsou isolovaně uloženy dva sběrné kroužky, jejichž obvod kovový.
galvanometru) cejchována přímo stupních Celsia. 121.
Obr.
Obr. 111.
c) Indukcí: pohybujeme-li vodičem magnetickém poli protíná-li
vodič magnetické silové čáry, indukuje vodiči elektromotorická
síla, obr.
Mezi póly elektromagnetů otáčí jeden závit, obr.
b) Působením tepla (thermoelektřina): zahříváme-li dva různé ko
vy, které jsou jednom konci svařeny nebo spájeny, vzniká velmi
slabý elektrický proud, obr. 120, protne jich
nejvíce. 112.
34
. Viz
suchý článek kapesní baterie, obr.-14. Tohoto způsobu používá při
měření teplot pecích. galvanických článcích (nazvány po
dle italského lékaře Galvaniho, který objevil; zemřel 1798). 110.
Bylo již vyloženo, drátu, který pohybuje magnetickém
poli, vyvoláno napětí, které způsobí tok elektrického proudu, jak
mile jsou konce drátu vodivě spojeny. tomto způsobu jsou vybudovány elektrické stro
je, zvané generátory nebo alternátory, jimiž elektrárnách získá
vá elektrická energie, obr. 117— 18.Chemickými vlivy, př. Při tom jedno, pohybuje-li
se vodič nebo magnetické pole. 113.
Ve skutečnosti není ovšem generátorů elektrická energie něče
ho „vyráběna", nýbrž tam přeměňuje energie mechanická (pohyb)
v elektrickou. Obr. Pohybuje-li šikmo, protne jich stejnou dobu méně, při
pohybu rovnoběžně silovými čarami neprotne vodič žádnou, indu
kované napětí 0. generátorech protínají takto vodiče
magnetické silové čáry konstrukčních důvodů nepohybují rov
ně, nýbrž kružnici
