Prvé vydanie celoštátnej učebnice Teoretická elektroenergetika z roku 1967 bolo v pomerne krátkom čase rozobrané a ukázala sa potreba novej učebnice približne rovnakého obsahu. Po odporúčaní Odbornej komisie bývalého Ministerstva školstva ČSSR a po schválení Kolégiom ministra školstva SSR dňa 15. 3. 1971 bolo poverené vydavateľstvo Alfa vydat a autori vypracovať druhé vydanie tejto celoštátnej učebnice, ktorú záujemcom predkladáme. Učebnica musela sa vzhľadom na stále rýchlejší rozmach opisovaných vedných odborov podstatne rozšíriť a doplniť. Medzi dvoma vydaniami došlo ...
7) rozhoduje především velikosti úbytku napětí.11)
je jalový (ve vedení akumulovaný) výkon, rovněž trojfázový. Skutečné (nevratné)
ztráty vznikají jen činném odporu, působí však celý proud (tj. jeho činná i
jalová složka). běžné praxi se
zpravidla druhý zlomek zanedbává rovnice pak píše tvaru
g* (5.5.7)
Sestrojíme-li rovnici (5.4) fázorový diagram (obr. JEDNODUCHÉ VEDENÍ PODÉLNOU IMPEDANCÍ 89
dostaneme dosazení rovnice (5.10)
je činný ztrátový výkon trojfázový a
+ —3XI2 (5.1. 5. Lze tedy psát také
ť* {KP[/ř 100 £2, MW, kVJ (5.
Druhý člen pravé strany této rovnice vyvolává hlavně vzájemné natočení napěťo
vých fázorů velikost napěťového úbytku jen malý vliv.4) příp. Vyjádříme-li, že
. Účelnější
je stanovit úbytek poměrný nebo procentní (vztažený jmenovitému napětí
fázovému nebo sdruženému vyjádřený pomocí odebíraného výkonu na
konci (P, jsou trojfázové výkony)
P Q
y (5'5)
takže
AUt XP+ nri ^
c )
kde 3(77= U2.8)
Ztráty výkonu (trojfázové) uvažovaném vedení budou
A U*(I= ]X)II* =
= ]AQ (5.1) vztah
AU, RIC± XI,) ](Xh RI,) (5.1), vyplývá odtud, první
člen rovnicích (5.4)
kde horní znaménko platí pro zátěž induktivní, dolní pro zátěž kapacitní.9)
Odtud
AP (5. (5
