Prvé vydanie celoštátnej učebnice Teoretická elektroenergetika z roku 1967 bolo v pomerne krátkom čase rozobrané a ukázala sa potreba novej učebnice približne rovnakého obsahu. Po odporúčaní Odbornej komisie bývalého Ministerstva školstva ČSSR a po schválení Kolégiom ministra školstva SSR dňa 15. 3. 1971 bolo poverené vydavateľstvo Alfa vydat a autori vypracovať druhé vydanie tejto celoštátnej učebnice, ktorú záujemcom predkladáme. Učebnica musela sa vzhľadom na stále rýchlejší rozmach opisovaných vedných odborov podstatne rozšíriť a doplniť. Medzi dvoma vydaniami došlo ...
V
mezním případě /—» soustředil proud zemi pod vodičem limitně
slabé vrstvě povrchu země (nebo podle Rúdenbergovy koncepce spodní
polovině válce poloměru takže magnetický tok zemi neexistoval).63). Závislost ígna kmitočtu odůvodňuje tím, při stoupajícím kmitočtu
roste stupeň nerovnoměrnosti rozložení hustoty proudu.12. Pozoruhodná vlastnost, že
R nezávisí specifickém odporu země, souvisí rozpornými tendencemi
Joulových ztrát nerovnoměrnosti hustoty proudu zemi.65)
čili při uvážení rovnice (24)
( 12.69)
.67)
resp.67) dostaneme pro činný odpor jednotku
délky při ustáleném střídavém proudu
Obě rovnice (12.- ji/ Il)/1 (12. 12. 12.66) (12.
A u(h, t)= go(h, (12.66)
Současně však lze pro uvedený úbytek napětí psát
A«(A, lgie+ lls-^\ kde /ge
takže
A l/(A 1. ZEMĚ JAKO VODIČ USTÁLENÉHO PROUDU 387
proudovém vláknu umístěném tenké vrstvě povrchu země (obr.68), (12.
Naproti tomu indukčnost závisí jak kmitočtu, tak měrném odporu země.3b) bude
na jednotku délky (x= platit
Porovnáním rovnic (12.68)
R lg= n2flO Hz
a obdobně indukčnost jednotku délky respektující proud zemi
(12.2.69) platí při splnění podmínek, uvedených rovnice
(12
