Prvé vydanie celoštátnej učebnice Teoretická elektroenergetika z roku 1967 bolo v pomerne krátkom čase rozobrané a ukázala sa potreba novej učebnice približne rovnakého obsahu. Po odporúčaní Odbornej komisie bývalého Ministerstva školstva ČSSR a po schválení Kolégiom ministra školstva SSR dňa 15. 3. 1971 bolo poverené vydavateľstvo Alfa vydat a autori vypracovať druhé vydanie tejto celoštátnej učebnice, ktorú záujemcom predkladáme. Učebnica musela sa vzhľadom na stále rýchlejší rozmach opisovaných vedných odborov podstatne rozšíriť a doplniť. Medzi dvoma vydaniami došlo ...
ZEMĚ JAKO VODIČ USTÁLENÉHO PROUDU 387
proudovém vláknu umístěném tenké vrstvě povrchu země (obr.
A u(h, t)= go(h, (12. 12. 12.67) dostaneme pro činný odpor jednotku
délky při ustáleném střídavém proudu
Obě rovnice (12.63).68)
R lg= n2flO Hz
a obdobně indukčnost jednotku délky respektující proud zemi
(12.- ji/ Il)/1 (12.69)
.66)
Současně však lze pro uvedený úbytek napětí psát
A«(A, lgie+ lls-^\ kde /ge
takže
A l/(A 1.
Naproti tomu indukčnost závisí jak kmitočtu, tak měrném odporu země. V
mezním případě /—» soustředil proud zemi pod vodičem limitně
slabé vrstvě povrchu země (nebo podle Rúdenbergovy koncepce spodní
polovině válce poloměru takže magnetický tok zemi neexistoval). Pozoruhodná vlastnost, že
R nezávisí specifickém odporu země, souvisí rozpornými tendencemi
Joulových ztrát nerovnoměrnosti hustoty proudu zemi.68), (12.3b) bude
na jednotku délky (x= platit
Porovnáním rovnic (12.67)
resp.66) (12.65)
čili při uvážení rovnice (24)
( 12.2.12.69) platí při splnění podmínek, uvedených rovnice
(12. Závislost ígna kmitočtu odůvodňuje tím, při stoupajícím kmitočtu
roste stupeň nerovnoměrnosti rozložení hustoty proudu
