Teoretická elektroenergetika I.

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Prvé vydanie celoštátnej učebnice Teoretická elektroenergetika z roku 1967 bolo v pomerne krátkom čase rozobrané a ukázala sa potreba novej učebnice približne rovnakého obsahu. Po odporúčaní Odbornej komisie bývalého Ministerstva školstva ČSSR a po schválení Kolégiom ministra školstva SSR dňa 15. 3. 1971 bolo poverené vydavateľstvo Alfa vydat a autori vypracovať druhé vydanie tejto celoštátnej učebnice, ktorú záujemcom predkladáme. Učebnica musela sa vzhľadom na stále rýchlejší rozmach opisovaných vedných odborov podstatne rozšíriť a doplniť. Medzi dvoma vydaniami došlo ...

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Ladislav Reiss, Karel Malý, Zdeněk Pavlíček, František Němeček

Strana 248 z 416

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
152. Strom kostry část kostry neobsahující žádnou smyčku; mezi kteroukoliv dvojicí uzlů stromu existuje právě jedna cesta.9. Abychom zjistili počet větví nezávislými proudy, vyznačíme úplný strom dalším požadavkem, aby byl nerozvětvený. Úplný (maximální) strom všechny uzly kostry splňuje další podmínky, stromu. Pro týž útvar lze sestrojit zpravidla více úplných stromů. Úplný nerozvětvený strom uzly, nichž ústí vždy jen dvě větve (uzly vnitřní) výjimkou uzlu počátečního konečného, němž ústí toliko jedna větev (uzly vnější), patřící uvažovanému stromu. 8. Určení maticových rovnic pro řešení sítí Uvažme síť podle obr. Proudy větvích závislými proudy dají vyjádřit jako lineární kombinace zátěžných (kladných), popřípadě napájecích (záporných) proudů uzlech (/, I5) proudů nezávislých větvích. Budeme předpokládat, jde vždy o souvislou kostru. 151.UZLOVÉ SÍTĚ UVAŽOVÁNÍM JEN PODÉLNÝCH IMPEDANCÍ 251 S. Síť tři větve nezávislými proudy. Počet větví úplného stromu —1), kde úhrnný počet uzlů. Větve úplného stromu tvoří soustavu větví závislými proudy (závislé větve). Vznikne tak, vyjde-li od určitého uzlu, musí při připojení každé nové větve přibýt další nový uzel zůstat zachována souvislost obrazce. Větev uzly, opatřenými indexy označuje jako větev p. Počet uzlů smyčky roven počtu jejích větví. Uzly jsou vnější, ostatní vnitřní (2, Proudy větvích závislými proudy orientujeme směru rostoucích indexových čísel /k(k+1). Jeho uzly číslujeme postupně tak, jak strom vytváříme. Nezávislé větve soustava větví nepatřících úplnému stromu. Kostra orientovaná— každé větve jeden uzel vybrán počáteční, druhý za konečný; smysl postupu vyznačíme šipkami. Kostra geometrický útvar, charakterizující síť topologické stránce; vznikne abstrahováním fyzikálních vlastností náhradou aktivních pasivních prvků obvodu přímým spojením jejich svorek. Smyčka uzavřená čára větví, vytvořená tak, počáteční konečný bod je týž uzel; jejích uzlech stýkají vždy jen dvě větve, příslušné uvažované smyčce.) Větev vodivé spojení dvou uzlů, obsahující alespoň jeden prvek, avšak žádný další uzel. Základní pojmy topologie obvodů Uzel místo styku dvou větví, němž odebírá (dodává) proud (výkon), popřípadě místo styku více než dvou větví. (Napajeěe stejným napětím jsou jeden uzel. Pro řešení budou tři smyčky tedy tři rovnice pro nezávislé proudy. Smyčky volíme tak, aby každé byla jen jedna nezávislá větev. Oběh smyčkách . 8