Teoretická elektroenergetika I.

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Prvé vydanie celoštátnej učebnice Teoretická elektroenergetika z roku 1967 bolo v pomerne krátkom čase rozobrané a ukázala sa potreba novej učebnice približne rovnakého obsahu. Po odporúčaní Odbornej komisie bývalého Ministerstva školstva ČSSR a po schválení Kolégiom ministra školstva SSR dňa 15. 3. 1971 bolo poverené vydavateľstvo Alfa vydat a autori vypracovať druhé vydanie tejto celoštátnej učebnice, ktorú záujemcom predkladáme. Učebnica musela sa vzhľadom na stále rýchlejší rozmach opisovaných vedných odborov podstatne rozšíriť a doplniť. Medzi dvoma vydaniami došlo ...

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Ladislav Reiss, Karel Malý, Zdeněk Pavlíček, František Němeček

Strana 248 z 416

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pro řešení budou tři smyčky tedy tři rovnice pro nezávislé proudy. Strom kostry část kostry neobsahující žádnou smyčku; mezi kteroukoliv dvojicí uzlů stromu existuje právě jedna cesta. Pro týž útvar lze sestrojit zpravidla více úplných stromů. Budeme předpokládat, jde vždy o souvislou kostru. Uzly jsou vnější, ostatní vnitřní (2, Proudy větvích závislými proudy orientujeme směru rostoucích indexových čísel /k(k+1). Určení maticových rovnic pro řešení sítí Uvažme síť podle obr.152. Úplný nerozvětvený strom uzly, nichž ústí vždy jen dvě větve (uzly vnitřní) výjimkou uzlu počátečního konečného, němž ústí toliko jedna větev (uzly vnější), patřící uvažovanému stromu. (Napajeěe stejným napětím jsou jeden uzel.UZLOVÉ SÍTĚ UVAŽOVÁNÍM JEN PODÉLNÝCH IMPEDANCÍ 251 S. Abychom zjistili počet větví nezávislými proudy, vyznačíme úplný strom dalším požadavkem, aby byl nerozvětvený. Kostra geometrický útvar, charakterizující síť topologické stránce; vznikne abstrahováním fyzikálních vlastností náhradou aktivních pasivních prvků obvodu přímým spojením jejich svorek. Smyčky volíme tak, aby každé byla jen jedna nezávislá větev. Síť tři větve nezávislými proudy. Větev uzly, opatřenými indexy označuje jako větev p.) Větev vodivé spojení dvou uzlů, obsahující alespoň jeden prvek, avšak žádný další uzel. Vznikne tak, vyjde-li od určitého uzlu, musí při připojení každé nové větve přibýt další nový uzel zůstat zachována souvislost obrazce. Základní pojmy topologie obvodů Uzel místo styku dvou větví, němž odebírá (dodává) proud (výkon), popřípadě místo styku více než dvou větví. Jeho uzly číslujeme postupně tak, jak strom vytváříme.9. Oběh smyčkách . Smyčka uzavřená čára větví, vytvořená tak, počáteční konečný bod je týž uzel; jejích uzlech stýkají vždy jen dvě větve, příslušné uvažované smyčce. 8. 8. Proudy větvích závislými proudy dají vyjádřit jako lineární kombinace zátěžných (kladných), popřípadě napájecích (záporných) proudů uzlech (/, I5) proudů nezávislých větvích. Počet uzlů smyčky roven počtu jejích větví. Úplný (maximální) strom všechny uzly kostry splňuje další podmínky, stromu. 151. Kostra orientovaná— každé větve jeden uzel vybrán počáteční, druhý za konečný; smysl postupu vyznačíme šipkami. Počet větví úplného stromu —1), kde úhrnný počet uzlů. Větve úplného stromu tvoří soustavu větví závislými proudy (závislé větve). Nezávislé větve soustava větví nepatřících úplnému stromu