Prvé vydanie celoštátnej učebnice Teoretická elektroenergetika z roku 1967 bolo v pomerne krátkom čase rozobrané a ukázala sa potreba novej učebnice približne rovnakého obsahu. Po odporúčaní Odbornej komisie bývalého Ministerstva školstva ČSSR a po schválení Kolégiom ministra školstva SSR dňa 15. 3. 1971 bolo poverené vydavateľstvo Alfa vydat a autori vypracovať druhé vydanie tejto celoštátnej učebnice, ktorú záujemcom predkladáme. Učebnica musela sa vzhľadom na stále rýchlejší rozmach opisovaných vedných odborov podstatne rozšíriť a doplniť. Medzi dvoma vydaniami došlo ...
Závěrem upozorňujeme, tato metoda přes zdánlivou jednoduchost časově
velmi náročná.
8. Jestliže jsme vypočetli prvém kroku, větví s
impedancí Zk= Rk+}Xkprochází trojfázový výkon Sk=Pk- j(?k, jemuž odpovídá
proud /k, budou ztráty činného výkonu jalového výkonu této větvi
A£k= APA- QA= 3Z*k/2k= 3Z*k (8.21)
A £k= (8. Metoda řezová
Je snad nejstarší metoda, prakticky použitá nejdříve pro uzlové sítě stejnos
měrné.
Přibližnost spočívá tom, místo skutečných napětí dosazujeme napětí
jmenovité.230 l'ZI. Pak možno
stanovit úbytky napětí komplexním tvaru pro jednotlivé větve jejich součtem v
jednotlivých uzlech určit napětí komplexním tvaru.12. dalším kroku měly respektovat ztráty. Umožňuje však jisté míry průběžnou kontrolu správnosti součtu
výkonů. Obvykle tak
učiní jen tehdy, máme-li vyhodnotit ztráty činného jalového výkonu síti.
Upřesňující studie došly rovnici
k (8.O SITE
g) Poznámky
Postupné úpravy, používající matematických úkonu předchozích odstavců,
umožní stanovit rozložení výkonu větvích sítě bez respektování ztrát výkonu v
jednotlivých větvích. Průběžná kontrola odkrytí případných chyb výpočtech impedancí
však neexistuje.24)
kde počet větví, počet uzlů. Další řešení, tj. určení napětí jednotlivých uzlech, používá
znalosti výkonů (proudů) jdoucích jednotlivými větvemi sítě. Počet míst nichž nutno rozříznout, aby řešená zauzlená síť přešla na
sestavu rozvětvených nezauzlených sítí, udávaly původní práce rovnicí
k (8.23)
kde počet smyček, počet napáječů.22)
kde Sk=Pl jmenovité sdružené napětí sítě. Dále nerespektuje zvětšení ztrát nutností přenášet výkony jejich
krytí zdrojů. Činíme
tak přibližným výpočtem. Chyby odkrývají značným zpožděním, tím později, čím
dříve chybě došlo při postupném rozuzlování.
Zásadně jde stanovení velikosti neznámých proudů dílčích sítích tak, aby
