Prvé vydanie celoštátnej učebnice Teoretická elektroenergetika z roku 1967 bolo v pomerne krátkom čase rozobrané a ukázala sa potreba novej učebnice približne rovnakého obsahu. Po odporúčaní Odbornej komisie bývalého Ministerstva školstva ČSSR a po schválení Kolégiom ministra školstva SSR dňa 15. 3. 1971 bolo poverené vydavateľstvo Alfa vydat a autori vypracovať druhé vydanie tejto celoštátnej učebnice, ktorú záujemcom predkladáme. Učebnica musela sa vzhľadom na stále rýchlejší rozmach opisovaných vedných odborov podstatne rozšíriť a doplniť. Medzi dvoma vydaniami došlo ...
2.
První přenosy střídavým proudem velmi vysokého napětí objevily Evropě na
začátku XX. Pirockij v
r. Potřebná zařízení jsou však velmi nákladná,
nehledě problematice výkonových spínačů ochran. 500 kV. Vyřešení této problematiky
v nejbližší budoucnosti však odstraní ostré hranice vhodnosti nebo nevhodnosti
přenosové soustavy střídavého nebo stejnosměrného proudu. pozoruhodné, některé
problémy odpadnou nebo ustoupí pozadí přenosů velkých výkonů stejnosměr
ným proudem velmi vysokém napětí. 1876) potom vysokého napětí (M.2. 400 kV, několik let později
500 přes deset let řádném provozu přenos jmenovitým napětím 765 kV
a zkušebním provozu 100 příp. Úvahy ukazují, růst napětí,
kdyby byl plynulý, byl asi rok; skutečnosti projeví skokem za
několik let.
. Tesla 1886) vynálezem
asynchronního motoru (Dolivo-Dobrovolskij 1888). první světové válce uskutečnily přenosy napětím
220 kV, druhé světové válce napětím 380 resp. Rok 1891 tedy v
podstatě začátkem epochy střidavého proudu širším slova smyslu začátkem
rozvoje elektroenergetiky.1. století.
Velmi rychlý růst přenášených výkonů, vzdáleností napětí při použitíistřídavého
sinusově proměnného proudu spojen řadou problémů, nichž mnohé dosahují
takové závažnosti, řeší mezinárodních místech. Depréz 1882). Velký rozmach
elektroenergetického hospodářství vyžadující propojování nejen vnitrostátních
elektrizačních soustav, ale vytvoření mezistátních nebo mezikontinentálních
systémů, nutně spojen užitím smíšených přenosových soustav. VÝVOJ ROZVOJ ELEKTRIZAČNÍCH SOUSTAV 15
1. Přenos elektrické
energie větší vzdálenost (175 km) byl realizován 1891 geniálním ruským
inženýrem Dolivo-Dobrovolským pomocí trojfázového střídavého proudu, to
mezi městy Laufenem Frankfurtem nad Mohanem Německu. Tím vyřeší
problém stability paralelního chodu umožní nesynchronní mezistátní spolupráce
velkých soustav.
Přenos byl ovšem umožněn jednak předchozím vynálezem transformátoru (Jabloč-
kov 1876), objevem principu točivého pole (N.
Lze očekávat, vnitrostátní elektrizační soustavy budou provozovány výhodně
ji proudem střídavým, kdežto mezistátní magistrály, ústící příslušných vnitros
tátních středisek, budou výhledově budovány proud stejnosměrný. některé, týkající se
předmětu učebnice, ukážeme dalších statích. Zařízení v
Laufenu tvořila vodní turbina výkonu asi 220 kW, alternátor střídavý proud o
výkonu 200 kVA při napětí transformátor převodu 95/1 500 Ve
Frankfurtu napětí transformací snížilo přenesené energie použilo pohonu
asynchronního motoru výkonu asi napájení osvětlovacího zařízení. VÝVOJ ROZVOJ ELEKTRIZAČNÍCH SOUSTAV
Prvotní přenos elektrické energie kratší vzdálenost byl uskutočněn nejprve
jednoduchým vedením stejnosměrného proudu nízkého napětí (A
