Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
jednu obrátku nakreslí vedle sebe položených
řádek, čili jednu vteřinu nakreslí 12,5x30 375 řádek,
tedy stejný počet jako při použití Nipkovova kotouče. Rovněž tak učiní další zrcátka, zkrátka
při otočení kotouče jednou dokola vykreslí jednotlivá zrcátka
třicet vedle sebe položených řádek. Další bude proti před
chozímu opět skloněno půl stupně atd. půl stupně. Každé
zrcadlo nakreslí světelnou čáru. Rotující zrcadlo bude
kresliti projekční stěně řádky jednu vedle druhé.
Upravujeme tedy Weillerovo kolo tak, jen první zrcátko
jest rovnoběžné hlavní osou.del dalších, opět přijde první zrcadlo své místo. Tím se
tedy obrázek promítne 12,5krát vteřinu stínítko., takže třicáté zrcátko
bude proti prvnímu skloněno 15°.
Než tím není ještě splněn úkol, který televisi sledujeme. Tím stane,
že druhé zrcátko vykreslí při otáčení kotouče řádku, jež je
mírně posunuta stranou. Bairdově přístroji koná
Weillerův kotouč 750 obrátek minutu, čili 12,5 obrátek za
vteřinu. je
mez, při které důsledku setrvačnosti oka vidíme již obrázek
celý najednou, bez rušivého kmitání.
Světelným paprskem chceme nakresliti vedle sebe ležících
čárek, proto nesmějí býti zrcátka rovnoběžná osou otáčení. Druhé zrcátko bude ose sklo
něno malý úhel, př. Kerrův
článek bude spojen přístrojem, jímž přijímáme televisní im
89
.
Bairdův televisor
Známe-li princip Weillerova kola, již snadno pochopíme,
jak jeho spojením Kerrovým článkem vykonstruujeme te-
levisní přístroj přijímací: cesty světelnému paprsku vsu
neme Kerrův článek s,příslušnými nikoly. Otáčí-li kolo dosti rychle,
nepostačí oko sledovati pohyb světelné stopy stínítku,
nepostačí také rozeznati, jednu otočku vystřídalo na
témž místě sobě jdoucích čar, tak oko vidí stínítku
světlou čáru
