Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
Takového označení užíváme také této knížce. Těchto intervalů potřebujeme televisi pro měření délky
řádek, pro měření délky impulsů pod. Při nich nepracujeme hmotou setrvačnou syn-
chronismus jest možno udržovati poměrně snadno přitom
velmi přesně.).
Místo tohoto složitého označení stalo zvykem zkracovati
název říkati, frekvence proudu střídavého jest cyklů,
že frekvence vln ultrakrátkých jest 30— 300 megacyklů pod. Jméno ,,cykl“
m tomto případě speciální význam „km sekundu“,
(Nachtikal, Technická fysika, 1937, str. 21. Říkáme tedy př. Místo
slova kmit užívá často názvu cykl pro násobky kilocykl,
megaeykl. Náležité hospodaření
i nejkratšími časovými intervaly pro televisi velmi důležité.
Čím vyšší frekvence, tím menší doba jednoho kmitu.
Ze známé frekvence můžeme vypočítati dobu jednoho kmitu.
Frekvence
Frekvencí rozumíme počet itů jednu vteřinu. Proto pro měření velmi krátkých intervalů časo
vých zavádíme jednotky milisekunda msec, což tisícina
sekundy, dále mikrosekunda ¡xsec, což milióntina sekundy
a pod. způsobech této synchronisace pojednáme až
v druhém dílu, jenž věnován systémům elektrickým. Pro vyšší frekvence vycházejí doby
kmitu menší.Při mechanických systémech televisních působí synchroni
sace velké starosti, zato stává daleko jednodušší systémů
elektrických. 221; Rádio handbook,
A RRL, 1936, str., frekvence technického stří
davého proudu itů sekundu nebo cyklů za
sekundu, nebo frekvence normálního áčka 435 c/sec pod.
. Doba kmitu měří tu
v desetitisícinách vteřiny. Tak
pro frekvenci hudebního 435 c/sec, vychází doba jednoho
kmitu 1/435 sekundy, 0,0023 sek. Němci navrhovali jako jednotku frek
vence ,,hertz“ (Hz), kilohertz, megahertz, ale mezinárodní
literatuře toto označení neujalo, bylo fysikálně přesné
