Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
Poněvadž však tento způsob vyžaduje značné obratnosti ex
perimentátora motor, pokud není přesně konstruován, snadno
z obrátek „vypadne“ zastaví se, užíváme jiného způsobu
konstrukce.
62
. Rozběhneme
tedy tento motor příslušné obrátky potom zapneme zv.
Zbývá ještě vysvětliti, jak zjistíme, motor roztočen na
správné obrátky 750 minutu. Toto zařízení nesporné výhody.
Z počátku čáry míhají nezřetelně. upraveno tak, ose motoru
jest kolečko opatřené osmi zuby, jaké bylo popsáno předešlém
odstavci. děje velmi snadno po
mocí stroboskopického zjevu. tom okamžiku zapojíme synchronisaci. Pro pohon televisního přístroje užíváme obyčej
ných motorů kolektorových, sériových, kterých předřazeným
reostatem můžeme velmi dobře měniti obrátky.
synehronisační zařízení. Stator tvořen pouze dvěma diametrálně postave
nými zuby, které jsou magnetisovány proudem sítě střída
vého proudu.
Motor rozběhl ručně předepsaný počet obrátek, pak
by zapojila síť motor již dále běžel 750 obrátkami
za minutu. Tyto bílé čáry ozařujeme neo
novou lampou, která napájena sítě střídavého proudu. Zvětšují-li obrátky
motoru, přijde okamžik, kdy čáry stávají patrnými jeví
se tvaru malých vějířků. Pohybují čím dále pomaleji, až
se konečně zastaví. Sílu potřebnou
k rotaci motoru dodává elektrický proud běžným způsobem,
jako každém motoru.bylo možno vykonstruovati synchronní motor pro televisi. Rozběhnutí motoru děje
snadno, regulace otoček upravuje pohodlně reostatem pouhé
zapojení syrichronisačního proudu správném okamžiku nás
pak zbavuje starostí další činnost motoru. osu motoru upevníme kotouček,
na kterém nakresleno bílých poloměrů rozložených tak,
jako zuby kola synchronisačního. Synehronisační zařízení pouze motor
buď přibrzďuje, kdyby chtěl běžeti rychleji, nebo jej urychluje,
kdyby měl snahu zpožďovati. Obrátky drží „ne
vypadnou“ tak snadno, jako obyčejného motoru synchronního
