Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
Stěžejní nedokonalostí lidského oka, jejímž podkladě je
vybudována kinematografie moderní televise, jest setrvač
nost oka. Tato setrvačnost způsobena dvěma vlivy. Při televisi
musíme nakresliti obrázek plochu určité velikosti všude
stejnoměrně.
Kdyby bylo možno vystihnouti způsob, jak oko veliké ploše
obrazu těká, když jej prohlíží, stačilo věnovati zvýšenou
pozornost jedině tom uto místu obrazu ostatní části obrazu
mohly býti kresleny méně podrobně.
Naproti tomu, kdybychom mohli fixovati obrázek, vytvořený
ztrnule stojícím lidským okem, zjistíme, jenom velmi ne
patrná část obrázku, která vznikne žluté skvrně jejím
sousedství, dokonale prokreslena, kdežto žluté skvrny
k okrajům sítnice zřetelnosti obrázku velmi rychle ubývá.ztrnulé, jako př. této stránce má
televise úlohu značně obtížnější než oko při vidění. Tento obrázek bývá totiž dobrého objektivu
velmi dobře prokreslen okrajů ploše poměrně veliké. Jisté napodobení lid
ského oka —■pokud týče tohoto způsobu vidění bylo
použito při jednom systému televisním (komora Farnswort-
hova), při němž elektronový obrázek pohybuje před umělým
okem, tím prohlížejí postupně jeho jednotlivé části.
Jestliže nám přes zdá, vidíme zřetelně veliké plochy,
pak způsobeno jenom tím, oko při dívání není klidu,
nýbrž rychle „prohlíží“ jednotlivé části rozlehlé plochy, na
niž díváme. Plocha musí býti každém okamžiku každé své
části pokryta dokonale prokresleným obrazem, ačkoli oko po
zorovatele bude dívati jenom část pokreslené plochy. Tím postupně dostanou žlutou skvrnu
všechny části velké prohlížené plochy, nám zdá, vidíme
dobře všechny detaily, které jsou takové ploše nakresleny,
ačkoli skutečnosti vidíme část části. Do-
41
. objektiv fotografického přístroje, který
stojí určité vzdálenosti před předmětem, pak obrázek vy
tvořený našem oku nemohl soutěžiti dokonalosti ob
rázkem, který nám vykreslí objektiv fotografického přístroje
na matnici
