Televise

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...

Vydal: Josef Hokr v Praze Autor: Jaroslav Šafránek

Strana 43 z 235

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Plocha musí býti každém okamžiku každé své části pokryta dokonale prokresleným obrazem, ačkoli oko po­ zorovatele bude dívati jenom část pokreslené plochy. Tato setrvačnost způsobena dvěma vlivy. Při televisi musíme nakresliti obrázek plochu určité velikosti všude stejnoměrně. Tento obrázek bývá totiž dobrého objektivu velmi dobře prokreslen okrajů ploše poměrně veliké. Jestliže nám přes zdá, vidíme zřetelně veliké plochy, pak způsobeno jenom tím, oko při dívání není klidu, nýbrž rychle „prohlíží“ jednotlivé části rozlehlé plochy, na niž díváme. Naproti tomu, kdybychom mohli fixovati obrázek, vytvořený ztrnule stojícím lidským okem, zjistíme, jenom velmi ne­ patrná část obrázku, která vznikne žluté skvrně jejím sousedství, dokonale prokreslena, kdežto žluté skvrny k okrajům sítnice zřetelnosti obrázku velmi rychle ubývá.ztrnulé, jako př. Jisté napodobení lid­ ského oka —■pokud týče tohoto způsobu vidění bylo použito při jednom systému televisním (komora Farnswort- hova), při němž elektronový obrázek pohybuje před umělým okem, tím prohlížejí postupně jeho jednotlivé části. Kdyby bylo možno vystihnouti způsob, jak oko veliké ploše obrazu těká, když jej prohlíží, stačilo věnovati zvýšenou pozornost jedině tom uto místu obrazu ostatní části obrazu mohly býti kresleny méně podrobně. této stránce má televise úlohu značně obtížnější než oko při vidění. objektiv fotografického přístroje, který stojí určité vzdálenosti před předmětem, pak obrázek vy­ tvořený našem oku nemohl soutěžiti dokonalosti ob­ rázkem, který nám vykreslí objektiv fotografického přístroje na matnici. Do- 41 . Tím postupně dostanou žlutou skvrnu všechny části velké prohlížené plochy, nám zdá, vidíme dobře všechny detaily, které jsou takové ploše nakresleny, ačkoli skutečnosti vidíme část části. Stěžejní nedokonalostí lidského oka, jejímž podkladě je vybudována kinematografie moderní televise, jest setrvač­ nost oka