Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
pokryta
uvnitř avým pigmentovými buňkami, které mají znemož-
niti vnitřní odrazy.
Oko
První úkol oka jest ryze optický, totiž vytvořiti reálný
obrázek viděného předmětu podobně, jako děje fotogra
fické komoře. Vpředu oka přechází bělina průhlednou
část, ven oka vypouklou, jež sluje rohovka (Cornea) Po
průchodu rohovkou vstupuje
světlo očního moku (Hu
mor aquaeus). Touto úpravou jest princip temné komory
velmi dobře splněn. Rozdíl hlavně tom, že
u temné komory obou stranách objektivu jest vzduch,
kdežto oka čočkou prostředí hustší než vzduch, zv. Cevnatka pře
chází vpředu oka duhovku
(Iris), opatřenou kruhovým
otvorem, který nazývá
Pupilla. Oko upraveno zcela podobně jako tem ko
mora dokonalým objektivem.
sklivec. Čočka oční dopředu
Obr. Celé oko zvenku obaleno
tvrdým obalem zvaným bělina (Sclerotica) bezprostředně
pod ním jest vrstva cevnatka (Choroidea) Ch. Obrázek představuje vodorovný průřez pravého
lidského oka při pohledu shora. Pokud týče složitosti, je
mezi slyšením viděním stejný poměr, jaký bude mezi roz
hlasem televisí. Pak následuje čočka
(Lens crystallina) Vnitřní
prostor čočkou vyplňuje
sklivec, tvořený hustou sklo
vitou kapalinou (Humor vi-
treus). Průřez pravým okem lidským
při pohledu shora.
34
.mechanismus srovnání sluchem daleko složitější je
důkazem toho, příroda byla vědoma, ,,vidění“ nelze
vyřešiti způsobem jednoduchým
