Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
Lidské ucho slyší
totiž nejvýše tóny frekvence asi 20.
16 kmitů vteřinu nepřichází hudbě nikdy úvahu. kdybychom
chtěli přenášeti zvuk téměř dokonalosti originálu, nemuseli
bychom frekvenční rozsah příliš rozšiřovati.
Přeměna zvukového děje elektrický elektrického děje na
zvukový
Zvuk vedený vzduchem nepronikne velikých dálek. Proto
při dálkovém přenášení zvuku přeměňujeme děj zvukový na
elektrický ten pak rozvádíme dálky, což kromě jiného
také výhodu, tím přenos urychlí. harmonickou analysou najiti složky, kterých
zvuk vznikl.vytvořených stínítku katodové trubice. Výklad jednotlivých
•křivek jest patrný nápisů každému obrázku připojených.
Pokud týká frekvence, nejsou požadavky rozhlasu také
příliš vysoké.000, km/sec, kdežto zvuk toliko rychlostí asi
27
. Zpravidla spokojujeme tím, aby byly spo
lehlivě přenášeny tóny rozsahu 8000 kmitů vte
řinu. pravda, tím utrpí poněkud barvitost zvuku různých
hudebních nástrojů, než prakticky toto frekvenční omezení
úplně vyhovuje technicky snadno splnitelné. Každý zvukový
■děj lze zobraziti křivkou. Tato křivka musí býti přeměněna
na korespondující křivku elektrickou pak možno pře-
nášeti buď drátu (telefon) nebo bezdrátově (rozhlas).
Pokud týká intensity zvuku, sice vyskytují extrémy
od velmi tichých zvuků velmi hlučným, které sotva
možno reprodukovati jediným zařízením, než zesilovací tech
nika nám umožňuje při přenášení naregulovati takovou in
tensitu, jaká jest poslechu nejvhodnější, takže tuto obtíž
dovede rozhlas odstraniti zcela uspokojivě.000 itů vteřinu
a přenášení velmi hlubokých tónů mezi slyšitelnosti j.
Naopak zase křivek sebesložitějších dovedeme zpětným
pochodem zv. Elektřina šíří
rychlostí 300.
Podstata zvuku není tedy nikterak složitá
