Televise

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...

Vydal: Josef Hokr v Praze Autor: Jaroslav Šafránek

Strana 24 z 235

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při dalších pokusech, jež byly konány použití vysilače Doberitz, byl počet řádek postupně zvyšován 48, 90. Tato komora byla vyrobena firmou Teíefunken. Za­ řízení shořelo radiové výstavě bylo nahrazeno novým, dokonalejším. Přijímač byl označen jménem telehor. Dále dlužno uvésti jméno prof. Velmi zdařile byla televise snímána pomocí ko­ mory Olympia, jíž byly úspěchem vysílány rozjevem spor­ tovní slavnosti olympijské. První veřejné předvádění rozjevu bylo podzim 1928 Funkausstellung Berlíně. Denes Mihály před­ váděl svůj mechanický televisní systém. Vysílání dálo vysilačem Berlin-Witzleben roku 1930 vysilačem Zeesen (Deutsch- landsender Konigswusterhausen). Oficiální zásah říšských pošt otázek rozjevu datuje rokem 1926. Délka nosné vlny byla zkracována.navrhl svoje zrcadlové kolo pro snímání reprodukci obrázků. rozjevem byl vysílán současně zvuk. Rozjevové obrázky doposud vysílané byly vidi­ telný hlavně Berlíně okolí. Poněvadž při pokusech šlo výlučně vysílání filmu, bylo možno takto vysílati zvukové filmy. Vysílání dálo filmu systémem 180 řádkovým. Podobné zařízení bylo pak dáno normál­ ního telefonního provozu mezi Berlínem Lipskem. Bylo vysílání nízkořád­ kové, řádek, 1200 obrazových elementů, 12,5 obrázků za vteřinu, obrázky šířku stranami snímání levé strany nahoře pravé straně dole. 22 . Brauna, jenž vykonstruoval trubici, která posléze stala základem moderní televise jako obrazová elektronka, dále jména Korn, Glatzel, Karolus, Thun, Ardenne, Schroter mnohá jiná. Říšské pošty začaly roce 1929 pokusným vysíláním nízkořádkové televise. Aby byla umožněna televise do větších dálek, byla vybudována moderní televisní vysílačka na Brockenu 1larzu. Roku 1935 bylo započato pravidelným veřejným vysíláním televise. roce 1929 bylo Funkausstel­ lung demonstrováno zařízení, při němž telefonující osoby se vzájemně viděly