Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
Prochází-li napříč nádobkou světlo štěrbiny, chová ná
dobka jako optická mřížka, stínítku spatříme ohybový
zjev. Střední obrázek
štěrbiny menší světlost než jaká místě samotné štěr
biny. Přivedeme-li nějakého generátoru kmity vysoké frek
vence, krystalové stěně, tato stěna rozkmitá její
km ity se. Svě
204
. Tohoto druhého způsobu jest užito methody Sco
phony. Tady přichází pomoc zařízení mechanické.souměrně seskupených barevných spekter. systému Scophony tom použito podélné ná
dobky, jejíž jedna stěna tvořena krystalem. nádobce jest
C CI4. Vznikající mřížka tedy podélném pohybu, ale ohy
bový zjev, který vzniká, stejný jako mřížky stojící. Jak
J. Při jediném modulačním impulsu
uzříme, jak stínítku proběhne směru řádky světlý nebo
tm avý bod. Elastické vlny šíří krystalu kapalinou podél ná
dobky protější stěně. Působí-li na
krystalovou stěnu kom ůrky modulované vysokofrekvenční
proudy televisního vysilače, přijaté vhodně zesílené televis-
ním přijimačem, vzniknou nádobce příslušné elastické vlny,
jež šíří nádobkou rychlostí asi 1000 m/sec krystalové
stěny stěně protější. vytvoření vln používá zjevu piezoelek
trického. Tam buď odrážejí, čímž vznikne vlnění
stojaté, nebo protilehlé stěně absorbují, čímž vzniká vlnění
podélné. Vhodným optickým zařízením dáme obrázku
nádobky tvar úzké řádky. Jeífre, spolupracovník firmy Scophony, 1934 ukázal,
lze použiti ohybového piezoelektrického zjevu modulaci
světla, jež prochází právě popsanou komůrkou. Debye Sears 1932 zjistili, že
optickou mřížku lze nahraditi kapalinou, které vzbudíme
elastické vlny.budou přenášeti kapalinu tvaru elastických vln. Prosvítíme-li nádobku strany pro
mítneme stínítko, přeběhne stínítku větší nebo menší
světelný impuls. Vlastně neuvidíme nic, protože světlý záblesk
běží tak velikou rychlostí (1000 m/sec), stínítku nepo
střehneme. ochuzen světlo, kterého bylo použito vytvoření
postranních obrázků štěrbiny
