Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
Uvážíme-li pak, nutné obraz pozorovati určitého
odstupu, poznáme, umístění takového přístroje obytné
místnosti jest velmi obtížné. Toto okénko dnem obrazové
elektronky. Jedna
nařizuje správnou čerň obrazu, druhá ovládá kontrasty mo
dulační mezi světlem tmou, třetí hlavice reguluje přijímač
av laď jen správnou vlnu, kterou budeme přijímati, čtvrtá
ovládá hlasivost reprodukce. Tímto
umístěním naroste hloubky délka skřínky televisního pří
stroje. Televisní přístroj
je zpravidla vytvořen jako samostatná skříň, která stojí přímo
13*
195
./
se vytvoří přijímaný obrázek. Pod okénkem spodní části jest reproduktor
vhodně zakrytý, podobně jako rozhlasových přístrojů. Proto někteří konstruktéři dali
obrazovou elektronku polohy svislé, takže stínítko elek
tronky vodorovné. Aby bylo možno pozorovati obraz, bývá
ve víku, jež zakrývá horní část skřínky, upevpěno zrcadlo. Tímto uspořádáním narostou rozměry
skřínky výšky, což jest pak již přijatelné. Při konstrukci přístrojů jest potíž
s umístěním obrazové elektronky.
Otevřením víka skloní zrcadlo 45° pak lze zrcadle
obrázek dobře viděti. případě právě popsaném
jest elektronka umístěna vodorovně stínítko jest svislé. Ovlá
dání děje zpravidla čtyřmi regulačními hlavicemi
