Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
Nechybělo
pochval, ale více bylo přísných kritiků, kteří vytýkali, návrh
je neproveditelný. Zemřel dne 24. Chtěl
použiti snímání kreslení obrazu světelného paprsku, jenž
se odráží zrcátka, kmitajícího různými frekvencemi dvou
k sobě kolmých směrech. Vystudoval matem atiku přírodní vědy.
. Při kreslení obrázku postupné na
kreslení bodu bodem, řádky řádkou nepůsobí potíží.tomu postačí úplně dva dráty pro přenášení, možno
použiti cesty bezdrátové. Nipkow narodil dne 22.
Byl rovněž typem „papírového vynálezce“ což však jeho zá
sluhy nijak nezmenšuje, protože podstata jeho vynálezu byla
správná stala skutečným východiskem pro první realisaci
televise, již provedl Baird, ovšem roce 1923. Nikdy
se ani nepokoušel uskutečnění svého vynálezu. Nipkow sám tom nepochyboval. Když dne
22. Pomalá frekvence sloužila ke
kreslení obrázků, rychlá kreslení řádků.
Daleko známější stal však způsob, který dal patento-
vati roku 1884 Paul Nipkow, jenž bývá označován skuteč
ného zakladatele televise. srpna 1940. srpna 1860 Lauen-
burgu Pomořanech. Námět vzbudil veliký rozruch. srpna 1940 slavil své narozeniny byl zahrnován vše
obecnou pozorností velikými poctami, dověděli něho
zvídaví reportéři, celý svůj život nikdy nedal zhotoviti
ani proslulý Nipkowův kotouč, jenž jeho jméno tolik proslavil.
Prvý návrh tohoto druhu podal roku 1880 Leblanc.
Stal inženýrem pracoval hlavně oboru železniční signa-
lisace. Jako student dal paten-
tovati svůj televisní princip, při němž snímání repro
dukci obrázku užívá kotouče, jenž vynálezci nazývá
Nipkowův kotouč. Životopisná data vynálezcova jsou
velmi chudá. Při
skutečném přenášení televisním, kdy obrázek vidíme pouze
okem, nutné prováděti toto snímání obrazu pokud možno
rychle, neboť jenom tak můžeme využiti setrvačnosti lidského
oka, která působí, jednotlivé sobě vysílané body zcelí
v jediný obrázek
