Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
Jest kopií
lidského oka.
Zajímavou vlastností ikonoskopu jest jeho „elektrická
paměť“ Přerušíme-li činnost katodového paprsku exponu-
j eme mosaiku, nabij různé části mosaiky úměrně dopadnuv
šímu světlu. Teprve roku 1933 začalo
praktické používání ikonoskopu. Této vadě odpomáhá
buď opticky tím, mosaice vytvoří obrázek obráceném
smyslu skreslený, nebo tato chyba napravuje elektricky tím,
že délka řádky vychylovacím zařízením mění tak, aby zůstá
vala trvale stejnou. Přístroj jisté míry ideál
ním řešením toho, televisní vynálezci hledali. Tento náboj mosaice vydrží dobu několika
minut, tak tedy můžeme ikonoskopu vysílati obrázek,
který již neexistuje, ikonoskop může „rozpomenouti“ na
obrázek, který před několika minutami viděl. Zvvorykin dal patentovati ikonoskop již 1925.Vedle svých předností ikonoskop také některé nedo
statky.
V.
Farnsworthova komora
Již kapitole vidění poukázali jsme jednu zajímavou
okolnost, která charakterisuje vidění okem. Jedním nich okolnost, obrázek vytvořený čočkou
správně mosaice jest snímán katodovým paprskem, který
dopadá mosaiku šikmo. Sítnice lidského oka
je nejcitlivější pouze místě žluté skvrny, proto oko zaři
167
.''Od oka liší tím, že
používá jediného nervu (katodový paprsek), jenž pobíhá po
sítnici 400 řádcích dopravuje světelné vněm elek
trického zařízení, jež obstarává další bezdrátovou dopravu
viděného dalekého okolí. Tím dána
možnost provádění různých rozjevových triků. svém principu uskutečňuje velmi jemnou sít
nici oka formě nahoře popsané mosaiky, která dovede za-
chytiti viděný obrázek nesmírně jemně. Proto řádkovací rastr nemá tvar
obdélníku, nýbrž tvar lichoběžníku.
Ovšem bylo zapotřebí usilovné práce jeho jiných badatelů,
než myšlenka stala skutkem
