Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
Jedním nich okolnost, obrázek vytvořený čočkou
správně mosaice jest snímán katodovým paprskem, který
dopadá mosaiku šikmo.
Ovšem bylo zapotřebí usilovné práce jeho jiných badatelů,
než myšlenka stala skutkem.
Farnsworthova komora
Již kapitole vidění poukázali jsme jednu zajímavou
okolnost, která charakterisuje vidění okem.
V. Proto řádkovací rastr nemá tvar
obdélníku, nýbrž tvar lichoběžníku. Teprve roku 1933 začalo
praktické používání ikonoskopu. Přístroj jisté míry ideál
ním řešením toho, televisní vynálezci hledali. Tento náboj mosaice vydrží dobu několika
minut, tak tedy můžeme ikonoskopu vysílati obrázek,
který již neexistuje, ikonoskop může „rozpomenouti“ na
obrázek, který před několika minutami viděl. Tím dána
možnost provádění různých rozjevových triků. Jest kopií
lidského oka.''Od oka liší tím, že
používá jediného nervu (katodový paprsek), jenž pobíhá po
sítnici 400 řádcích dopravuje světelné vněm elek
trického zařízení, jež obstarává další bezdrátovou dopravu
viděného dalekého okolí.
Zajímavou vlastností ikonoskopu jest jeho „elektrická
paměť“ Přerušíme-li činnost katodového paprsku exponu-
j eme mosaiku, nabij různé části mosaiky úměrně dopadnuv
šímu světlu. Této vadě odpomáhá
buď opticky tím, mosaice vytvoří obrázek obráceném
smyslu skreslený, nebo tato chyba napravuje elektricky tím,
že délka řádky vychylovacím zařízením mění tak, aby zůstá
vala trvale stejnou. svém principu uskutečňuje velmi jemnou sít
nici oka formě nahoře popsané mosaiky, která dovede za-
chytiti viděný obrázek nesmírně jemně.Vedle svých předností ikonoskop také některé nedo
statky. Zvvorykin dal patentovati ikonoskop již 1925. Sítnice lidského oka
je nejcitlivější pouze místě žluté skvrny, proto oko zaři
167
