Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...
Poněvadž zvy
šováním frekvence (obr. 93) blíží křivka asym ptoticky
k základní ose nemá smyslu nadměrné zvyšování obrazové
frekvence. Čím vyšší frek
vence, tím menší procento
představuje modulace způso
bená setrvačností oka, takže
má dojem téměř konstant
ního světla. 93. Vysvětlení tohoto
zjevu přinášejí další křivky
na obrázku nakreslené./&sec. Vidíme, maximální
míhání nastává při obráz
cích sec. 94. Zdá tedy, obrazová frekvence 50, jíž užívá
moderní televise při prokládaném řádkování, zcela vyhovuje
a nebude budoucnu zvyšována.
Třicetiřádkový systém užíval frekvence 12,5 obrazu sec.
Při kmitech sec oko
možnost rozeznati maximální
světlo něm následující
tmu, při vyšším počtu kmitů
na př. Zkou-
máme-li, jak projevuje míhání při různém počtu obrázků,
obdržíme křivku naznačenou obr. Čísla souvisejí tím, Evropě
Světlo
tma
světlo
světlo
trne
svet/o
tma
B
Dojem voHu
Obr.
To byla frekvence velmi nepříznivá, protože není daleko od
maxima míhání. kmitů sec nemá
již oko možnost rozeznati jed
notlivé světelné ,
v oku vzniká důsledku
setrvačnosti oka, základní
dojem světla jen nepatrně
modulovaný. íhání při různé obrazové
frekvenci.
jsm vedeni snahou zmenšiti pokud možno míhání, jež vzniká
při postupném promítání obrázků sítnici našeho oka. Baird používá obrazové frekvence 50, Mar
coni (prokládané obrázky), Americe užívá frekvence 60
(prokládané obrázky).
157
