Televise

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...

Vydal: Josef Hokr v Praze Autor: Jaroslav Šafránek

Strana 122 z 235

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Průměrně však počítá výkonností menší, totiž asi sv.Při dopadu stínítko tato elektrická energie ztrácí pře­ měňuje jednak energii tepelnou, jednak energii světelnou. Měření ukázala, nejpříznivějších okolností preparáty Zn-Cd dávají světelnou výkonnost mezinár. Stejného jasu musíme tedy docíliti stínítku obrazové elektronky. Měříme totiž raději „jas“ svítící stopy jednotkách označených jménem „stilb“ Vysílá-li plocha jednoho centimetru čtverečného světelnou intensitu jedné nor­ mální svíčky, říkáme, jas jednoho stilbu./watt.ích trubic kreslí paprsek celé ploše stínítka řadu hustých vodo­ rovných řádek shora dolů, čímž dodaná energie rozděluje na velkou plochu nebezpečí vypálení stínítka tím odpadá.000 stilbů. Proto mu­ síme dbáti toho, aby při použití katodové trubice paprsek pohyboval. Naproti tom jas normální pro­ jekční plochy kinu bývá 0,001 stilbů. Stopa katodového paprsku vytvoří tedy stínítku svítící bod, jehož intensitu můžeme měřiti mezinárodních svíčkách. Dokonce bylo možno jas svítící stopy zvýšiti hodnotu 0,12 stilbů, čímž umožněno obrázek 120 . svíček na jeden watt. Wolframová žárovka jas 200, plynem plněná 600— 1850, obloukovka 18.000, slunce 220. Tato podmínka je prakticky dosažitelná. televisn. Poněvadž snažíme za- ostřiti katodový paprsek bodu, znamená to, velmi ne­ patrné plochy soustřeďujeme poměrně velikou energii tepel­ nou, která fluorescenční stínítko kratinké chvíli porušila, kdyby paprsek katodový pražil jediného místa. Většinu tvoří ovšem energie tepelná jenom maximálně 10% této energie mění světlo. Jinak stínítku „vypálí“ tem bod, který by při televisi velmi rušil právě střed obrázku. tato výkonnost poměrně velmi dobrá. K posouzení světelnosti svítící stopy katodových paprsků užíváme však jiného měřítka. te­ levisi nám jde to, aby světelný zisk byl pokud možno nej- větší