Televise

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Nelze pochybovati, že, i u nás v Československu se dočkáme brzy televise. Tato přestala již dávno býti laboratorní hračkou a vstoupila do praktického života. Tak, jako se stal rozhlas kulturní nezbytností každého státu, tak také rozjev si dobývá vždy významnějšího postavení. Z toho čerpáme jistotu o brzkém příchodu československé televise. Pro ty, kdož se budou zajímati o fysikální a technické základy televise, jsem napsal tuto knížku, opíraje se ...

Vydal: Josef Hokr v Praze Autor: Jaroslav Šafránek

Strana 122 z 235

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
tato výkonnost poměrně velmi dobrá. Měříme totiž raději „jas“ svítící stopy jednotkách označených jménem „stilb“ Vysílá-li plocha jednoho centimetru čtverečného světelnou intensitu jedné nor­ mální svíčky, říkáme, jas jednoho stilbu. Stejného jasu musíme tedy docíliti stínítku obrazové elektronky.ích trubic kreslí paprsek celé ploše stínítka řadu hustých vodo­ rovných řádek shora dolů, čímž dodaná energie rozděluje na velkou plochu nebezpečí vypálení stínítka tím odpadá. te­ levisi nám jde to, aby světelný zisk byl pokud možno nej- větší. Tato podmínka je prakticky dosažitelná.000 stilbů. televisn.000, slunce 220. Většinu tvoří ovšem energie tepelná jenom maximálně 10% této energie mění světlo.Při dopadu stínítko tato elektrická energie ztrácí pře­ měňuje jednak energii tepelnou, jednak energii světelnou. K posouzení světelnosti svítící stopy katodových paprsků užíváme však jiného měřítka. Dokonce bylo možno jas svítící stopy zvýšiti hodnotu 0,12 stilbů, čímž umožněno obrázek 120 . Průměrně však počítá výkonností menší, totiž asi sv. Měření ukázala, nejpříznivějších okolností preparáty Zn-Cd dávají světelnou výkonnost mezinár. Naproti tom jas normální pro­ jekční plochy kinu bývá 0,001 stilbů. svíček na jeden watt./watt. Stopa katodového paprsku vytvoří tedy stínítku svítící bod, jehož intensitu můžeme měřiti mezinárodních svíčkách. Wolframová žárovka jas 200, plynem plněná 600— 1850, obloukovka 18. Poněvadž snažíme za- ostřiti katodový paprsek bodu, znamená to, velmi ne­ patrné plochy soustřeďujeme poměrně velikou energii tepel­ nou, která fluorescenční stínítko kratinké chvíli porušila, kdyby paprsek katodový pražil jediného místa. Jinak stínítku „vypálí“ tem bod, který by při televisi velmi rušil právě střed obrázku. Proto mu­ síme dbáti toho, aby při použití katodové trubice paprsek pohyboval