Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
od sinusovky. Točí-li ozubené kolo K
ze železných plechů, kolísá mag tok bu
zený vinutím budí ems cív
kách kc. Kmitočet 1/2 (l/s, F)
a neomezený; výkon závisí triody.
. Skoro
čistě sinusový proud 0-25— 2-5 a
až dává r
(obr. Nejjednodušším
zdrojem obyčejný (Wagne-
rovo kladívko) dávající asi 300 však |l£_
nespolehlivý dává napětí velmi odlišné
Obr.
2j ilinovský: Elektrické měřicí metody, Praha 1932, Šolc Simáček. Tlumivky odpor R
udržují proud anod stabilní. Lepší jsou u
č neb uno výkony několika a
s kmitočty několika jsou synchronní generátorky á
kola); dávají lepší křivku napětí. je
na obr. 170.
l) 1913, str.
Obr.
a rozdělují odporové cívky několik částí vinou
je podle Tak docílit při jedné cívce odporem
. 613, 649; ETZ 1915, str. Zdroje proudu2). 169. Oscilátor lampový.R 0-1, 10, 50, 200, 1000, 3000 fi
T +1-25, 033, 023, 1-2. 606, 621.Měření. Pomocná katoda jen zapálení
a zapíná klíčem Při spojení podle
obr. 168. Výkon velmi malý (zlomek W). Obě anody jsou spojeny přes
cívky l_2a kondensátor Pole cívek
působí oblouk baňce vzniknou
oscilace kmitočtu ^
f 1/2 jxfLČ (l/s, F). Není-li nutno užít proudu je
výhodno užít vyšších kmitočtů, neboť vzroste citlivost. 169), založený rtuťovém usměr
ňovači.
Cívkou odebírá proud. Oscilátor Vreelandův. 10“ s.
40. 170 vzniknou působením spřažených cívek oscilace
řiditelné kondensátorem Proud odebírá Všechny cívky
jsou společném jádře