Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
169.
Obr. Tlumivky odpor R
udržují proud anod stabilní.
Cívkou odebírá proud. Oscilátor Vreelandův. 168. je
na obr. 170 vzniknou působením spřažených cívek oscilace
řiditelné kondensátorem Proud odebírá Všechny cívky
jsou společném jádře. Točí-li ozubené kolo K
ze železných plechů, kolísá mag tok bu
zený vinutím budí ems cív
kách kc.Měření.
40. Kmitočet 1/2 (l/s, F)
a neomezený; výkon závisí triody. Nejjednodušším
zdrojem obyčejný (Wagne-
rovo kladívko) dávající asi 300 však |l£_
nespolehlivý dává napětí velmi odlišné
Obr. Skoro
čistě sinusový proud 0-25— 2-5 a
až dává r
(obr.
a rozdělují odporové cívky několik částí vinou
je podle Tak docílit při jedné cívce odporem
. Není-li nutno užít proudu je
výhodno užít vyšších kmitočtů, neboť vzroste citlivost. Lepší jsou u
č neb uno výkony několika a
s kmitočty několika jsou synchronní generátorky á
kola); dávají lepší křivku napětí. 10“ s. 606, 621. Oscilátor lampový. 170. 613, 649; ETZ 1915, str.
od sinusovky. Zdroje proudu2). 169), založený rtuťovém usměr
ňovači. Výkon velmi malý (zlomek W).
l) 1913, str.
2j ilinovský: Elektrické měřicí metody, Praha 1932, Šolc Simáček.
. Pomocná katoda jen zapálení
a zapíná klíčem Při spojení podle
obr. Obě anody jsou spojeny přes
cívky l_2a kondensátor Pole cívek
působí oblouk baňce vzniknou
oscilace kmitočtu ^
f 1/2 jxfLČ (l/s, F).R 0-1, 10, 50, 200, 1000, 3000 fi
T +1-25, 033, 023, 1-2
