Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
169. 613, 649; ETZ 1915, str.
2j ilinovský: Elektrické měřicí metody, Praha 1932, Šolc Simáček. Není-li nutno užít proudu je
výhodno užít vyšších kmitočtů, neboť vzroste citlivost. 169), založený rtuťovém usměr
ňovači. 170 vzniknou působením spřažených cívek oscilace
řiditelné kondensátorem Proud odebírá Všechny cívky
jsou společném jádře. Obě anody jsou spojeny přes
cívky l_2a kondensátor Pole cívek
působí oblouk baňce vzniknou
oscilace kmitočtu ^
f 1/2 jxfLČ (l/s, F). Výkon velmi malý (zlomek W). je
na obr. Pomocná katoda jen zapálení
a zapíná klíčem Při spojení podle
obr. Tlumivky odpor R
udržují proud anod stabilní. Skoro
čistě sinusový proud 0-25— 2-5 a
až dává r
(obr. 606, 621. Oscilátor lampový.
Obr. 10“ s.
40.R 0-1, 10, 50, 200, 1000, 3000 fi
T +1-25, 033, 023, 1-2. Oscilátor Vreelandův. 170. Nejjednodušším
zdrojem obyčejný (Wagne-
rovo kladívko) dávající asi 300 však |l£_
nespolehlivý dává napětí velmi odlišné
Obr. 168. Kmitočet 1/2 (l/s, F)
a neomezený; výkon závisí triody.
od sinusovky. Točí-li ozubené kolo K
ze železných plechů, kolísá mag tok bu
zený vinutím budí ems cív
kách kc.
a rozdělují odporové cívky několik částí vinou
je podle Tak docílit při jedné cívce odporem
.
Cívkou odebírá proud. Lepší jsou u
č neb uno výkony několika a
s kmitočty několika jsou synchronní generátorky á
kola); dávají lepší křivku napětí.Měření. Zdroje proudu2).
.
l) 1913, str
