Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 82 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
M (obr. Celkový odpor drátem mezi pak vždy Podobný způsob obr. Regulací odporu můstek vyváží. Jednotlivá měření hodnot mag. Určíme hodnotu při níž výchylka hodnotu (»‘j p), při níž výchylka a2, opačného směru. Přesnost měřicího drátu zkouší podle obr. Hodí pro rychlou práci, ale není tak přesný jako kolíčkový. 140. ííelze-li docíliti regulací kolíčkového odporu nulové výchylky, pomůžeme inter­ polací. poměru odporů a/b, vytvořených drátem němž posouvá běžec Srovnávací odpor má vvr d fí Obr. x) 1928, str.1) Aby dalo měřiti větší přesností blízko konců drátu, na­ stavuje měřicí drát podle obr. Měřicí drát může býti též navinut válečku několika závitech, čímž se docíliti značná délka (Ruhstrat). Správný odpor je aritmetický střed odporů příslušejících těmto polohám. Je-li drát dobrý, nemění při tom výchylka. rátový můstek. drátě se posouvají dva běžce spolu spojené připojené galvanometr. Měřicí drát odporu připne některé dva jedenácti odporů o. Chyba způsobená necitlivostí galvanometru vyloučí, zjistí-li se obě polohy běžce, při kterých nastává právě znatelná výchylka galvanometru jednu druhou stranu. Rovnováha můstku docílí změnou vhodnou velikost 100 atd. Obr. 134). 135. 137 (Bruger), Hartmann Braun. obou nalezených hodnot neznámého odporu volíme aritmetický střed. 135. Největší citlivost měření, je-li běžec asi uprostřed drátu. Aby vyloučil vliv nepatrných nestejností odporů může míti můstek přepinač podobně jako obr. 136 (Thomson— Varley). 575. Aby poměr odporů obou částí drátů a byl roven poměru jejich délek, musí býti měřicí drát kali­ brovaný homogenní; při posouvání třeba běžec zvednout, aby neodíral drát. Přídavný odpor nej- menší jednotka kolíčkového odporu Pak hodnota, při níž byla rovnováha můstku, a1/(al a2) vzorce dosadí hodnoty výchylek bez znaménka. 134. .II. Zkoušení měřicího drátu. Přesnější způsob zkoušení (kompensací) udali Hausrath Freydorf. 61 M něm nastaví odpory tak, že jejich poměr celé číslo, neb 10, 1/10, 100, 1/100 pod