Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Měření ss. Je-li přepinaě poloze pak je
B Přepne-li polohy nastaví opět nulu změnou
proudu I2JR= E2.1)
Při původní metodě
P ě
(obr. 51, kde udržuje
proud baterie stálý kontroluje napětím normálního
') ATM 1932, 11, str. 25
C. Kompensace
podle Poggendorffa.
18.
Kompensace podle
Du Bois-Raymonda.
Kompensační měření jsou citlivá přesná, neboť jsou nu-
ŕ
Obr. nastaví proud pomocné baterie B
tak, galvanometr ukazuje nulu. Úvod. Jedním
napětím napětí normálního článku, druhým známý podíl měře
ného napětí získaný, např. děličem napětí (potenciometrem).II. Nepřesnost vzniká
čtením ampérmetru. Lepší způsob podle obr. 1
Obr.
—nAWWM
a t
Obr. Kompensace.
I
. 52. obr. 49) normální
článek emsou JE,
zatížen děličem na
pětí což ne
výhoda. kompensátor Wolffiv vysokým odporem,
nevýhodu, uživ po
mocné baterie.
17. Pak E2~ tI2/Il. 49.
lové metody ani galvanometrem ani normálním článkem nepro
chází proud; měří tedy emsa, svorkové napětí, odpor pří
vodů neruší. 51. Jednotlivá měření hodnot mag.
— |—
.
Kompensace podle
Du Bois-Raymonda. Kompensační metody zakládají tom, dvě
s napětí působící proti sobě ruší nezpůsobí proud. Nastaví-li se
běžec tak, galva-
nometr ukazuje je
E2= lB2/Rx
(V, O). 50.
D
m odstranil onu obr. 931
