Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
14. 40.
Obr.II. str. 38.
Je třeba záporného mřížkového předpětí DEa, aby lampa
pracovala koleni charakteristiky okolí bodu obr. Jednotlivá měření hodnot mag. Hodí několika Kondensátorů, paralelně ba-
+ 2-
M— r
Obr.
terii neb lampě, zapotřebí při vyšších kmitočtech.
P několik set při obyčejné lampě se
hodí obr. 41. Lampový voltmetr
s anodovým usměrněním pro malá
st napětí
Obr. Lampový voltmetr
5 mřížkovým usměrněním pro malá
st napětí. má
Obr. 39. 39. 94. 37.
(několik MQ) nabíjecí proud. Lampový
voltmetr pro větší
st napětí. 41. Lampový voltmetr
pro vyšší napětí. Lampový voltmetr
pro malá napětí. Vznikem mřížkového proudu se
anodový proud zmenší toto zmenšení mírou napětí x. Konden
sátorem (jeho nejvhodnější veli
kost řídí kmitočtem) projde R
Obr. Výchylka je
přibližně úměrná čtverci efektivní hodnoty měřeného napětí.
*) Ett 1932, str. 21
h) měří podle obr.
i
. 11); zde je
D průnik. 40. Stačí zde dioda (vznikne obyčejné přijím ací lampy
u spojí-li anoda mřížkou, jak naznačeno),
i Lampa působí jako usměrňovači ventil. ETZ 1924. —
Voltmetr, působící mřížkovým usměr
něním obr
