Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
39.II. 11); zde je
D průnik. 21
h) měří podle obr.
Je třeba záporného mřížkového předpětí DEa, aby lampa
pracovala koleni charakteristiky okolí bodu obr. 37. Výchylka je
přibližně úměrná čtverci efektivní hodnoty měřeného napětí. Lampový voltmetr
pro malá napětí. 38.
(několik MQ) nabíjecí proud. má
Obr. ETZ 1924. 94.
*) Ett 1932, str. Lampový voltmetr
s anodovým usměrněním pro malá
st napětí
Obr. Hodí několika Kondensátorů, paralelně ba-
+ 2-
M— r
Obr. Lampový voltmetr
pro vyšší napětí. Stačí zde dioda (vznikne obyčejné přijím ací lampy
u spojí-li anoda mřížkou, jak naznačeno),
i Lampa působí jako usměrňovači ventil.
Obr.
i
. str. 41. —
Voltmetr, působící mřížkovým usměr
něním obr.
terii neb lampě, zapotřebí při vyšších kmitočtech. 39. Konden
sátorem (jeho nejvhodnější veli
kost řídí kmitočtem) projde R
Obr. 40. 41. Lampový
voltmetr pro větší
st napětí. Vznikem mřížkového proudu se
anodový proud zmenší toto zmenšení mírou napětí x. Jednotlivá měření hodnot mag.
P několik set při obyčejné lampě se
hodí obr. Lampový voltmetr
5 mřížkovým usměrněním pro malá
st napětí. 40. 14
