Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
ETZ 1924.
Obr. Výchylka je
přibližně úměrná čtverci efektivní hodnoty měřeného napětí. Stačí zde dioda (vznikne obyčejné přijím ací lampy
u spojí-li anoda mřížkou, jak naznačeno),
i Lampa působí jako usměrňovači ventil. 14. 40. Vznikem mřížkového proudu se
anodový proud zmenší toto zmenšení mírou napětí x.
i
. 41. 38. 40. 21
h) měří podle obr. Lampový voltmetr
s anodovým usměrněním pro malá
st napětí
Obr. Lampový
voltmetr pro větší
st napětí. —
Voltmetr, působící mřížkovým usměr
něním obr. Konden
sátorem (jeho nejvhodnější veli
kost řídí kmitočtem) projde R
Obr.
terii neb lampě, zapotřebí při vyšších kmitočtech. má
Obr. 94. Lampový voltmetr
pro vyšší napětí.II.
(několik MQ) nabíjecí proud.
Je třeba záporného mřížkového předpětí DEa, aby lampa
pracovala koleni charakteristiky okolí bodu obr. 41. Lampový voltmetr
5 mřížkovým usměrněním pro malá
st napětí. Hodí několika Kondensátorů, paralelně ba-
+ 2-
M— r
Obr. 39. Lampový voltmetr
pro malá napětí.
*) Ett 1932, str. 39. str. 11); zde je
D průnik. 37.
P několik set při obyčejné lampě se
hodí obr. Jednotlivá měření hodnot mag
