Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
i
. Lampový voltmetr
pro malá napětí. Lampový voltmetr
s anodovým usměrněním pro malá
st napětí
Obr. Lampový
voltmetr pro větší
st napětí. Lampový voltmetr
5 mřížkovým usměrněním pro malá
st napětí. 11); zde je
D průnik. Vznikem mřížkového proudu se
anodový proud zmenší toto zmenšení mírou napětí x. 37. 39. ETZ 1924.
Je třeba záporného mřížkového předpětí DEa, aby lampa
pracovala koleni charakteristiky okolí bodu obr. 14. 39. Hodí několika Kondensátorů, paralelně ba-
+ 2-
M— r
Obr. Stačí zde dioda (vznikne obyčejné přijím ací lampy
u spojí-li anoda mřížkou, jak naznačeno),
i Lampa působí jako usměrňovači ventil. —
Voltmetr, působící mřížkovým usměr
něním obr.II.
P několik set při obyčejné lampě se
hodí obr. 40.
*) Ett 1932, str. 94. Jednotlivá měření hodnot mag. Konden
sátorem (jeho nejvhodnější veli
kost řídí kmitočtem) projde R
Obr. 41. 40. má
Obr. 21
h) měří podle obr. Lampový voltmetr
pro vyšší napětí.
(několik MQ) nabíjecí proud. str.
Obr.
terii neb lampě, zapotřebí při vyšších kmitočtech. Výchylka je
přibližně úměrná čtverci efektivní hodnoty měřeného napětí. 41. 38
