Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
má
Obr. Vznikem mřížkového proudu se
anodový proud zmenší toto zmenšení mírou napětí x. Lampový voltmetr
5 mřížkovým usměrněním pro malá
st napětí.
Je třeba záporného mřížkového předpětí DEa, aby lampa
pracovala koleni charakteristiky okolí bodu obr.
Obr.
*) Ett 1932, str. 40. 39. 38. 40. ETZ 1924. Hodí několika Kondensátorů, paralelně ba-
+ 2-
M— r
Obr. 41. —
Voltmetr, působící mřížkovým usměr
něním obr. 11); zde je
D průnik.II. Lampový voltmetr
s anodovým usměrněním pro malá
st napětí
Obr.
terii neb lampě, zapotřebí při vyšších kmitočtech. Konden
sátorem (jeho nejvhodnější veli
kost řídí kmitočtem) projde R
Obr. 94. 21
h) měří podle obr. 14. Lampový voltmetr
pro malá napětí.
i
. Stačí zde dioda (vznikne obyčejné přijím ací lampy
u spojí-li anoda mřížkou, jak naznačeno),
i Lampa působí jako usměrňovači ventil. Jednotlivá měření hodnot mag. 39. 41. Lampový
voltmetr pro větší
st napětí.
P několik set při obyčejné lampě se
hodí obr. str. Lampový voltmetr
pro vyšší napětí. 37.
(několik MQ) nabíjecí proud. Výchylka je
přibližně úměrná čtverci efektivní hodnoty měřeného napětí
