Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
—
Voltmetr, působící mřížkovým usměr
něním obr.
Obr. 39. 11); zde je
D průnik.
i
. 14.
P několik set při obyčejné lampě se
hodí obr.
terii neb lampě, zapotřebí při vyšších kmitočtech. Lampový
voltmetr pro větší
st napětí. str. 37. 41. 38. Výchylka je
přibližně úměrná čtverci efektivní hodnoty měřeného napětí. 21
h) měří podle obr. Hodí několika Kondensátorů, paralelně ba-
+ 2-
M— r
Obr.II.
(několik MQ) nabíjecí proud. 94. 40. Jednotlivá měření hodnot mag. Lampový voltmetr
5 mřížkovým usměrněním pro malá
st napětí. 39. ETZ 1924. 41. Lampový voltmetr
pro malá napětí.
Je třeba záporného mřížkového předpětí DEa, aby lampa
pracovala koleni charakteristiky okolí bodu obr. Lampový voltmetr
pro vyšší napětí. Lampový voltmetr
s anodovým usměrněním pro malá
st napětí
Obr. má
Obr. Stačí zde dioda (vznikne obyčejné přijím ací lampy
u spojí-li anoda mřížkou, jak naznačeno),
i Lampa působí jako usměrňovači ventil. Vznikem mřížkového proudu se
anodový proud zmenší toto zmenšení mírou napětí x. Konden
sátorem (jeho nejvhodnější veli
kost řídí kmitočtem) projde R
Obr.
*) Ett 1932, str. 40
