Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Lampový voltmetr
pro vyšší napětí. 40. Lampový voltmetr
pro malá napětí. 39. 94.
i
. 41. 39. 38. Lampový voltmetr
5 mřížkovým usměrněním pro malá
st napětí. 40.
(několik MQ) nabíjecí proud.
Obr. 11); zde je
D průnik. Vznikem mřížkového proudu se
anodový proud zmenší toto zmenšení mírou napětí x.
Je třeba záporného mřížkového předpětí DEa, aby lampa
pracovala koleni charakteristiky okolí bodu obr. Stačí zde dioda (vznikne obyčejné přijím ací lampy
u spojí-li anoda mřížkou, jak naznačeno),
i Lampa působí jako usměrňovači ventil.
*) Ett 1932, str.
terii neb lampě, zapotřebí při vyšších kmitočtech. 37. str. Lampový
voltmetr pro větší
st napětí. Jednotlivá měření hodnot mag.
P několik set při obyčejné lampě se
hodí obr. —
Voltmetr, působící mřížkovým usměr
něním obr. Výchylka je
přibližně úměrná čtverci efektivní hodnoty měřeného napětí. 14. Lampový voltmetr
s anodovým usměrněním pro malá
st napětí
Obr. 21
h) měří podle obr. 41. Hodí několika Kondensátorů, paralelně ba-
+ 2-
M— r
Obr.II. Konden
sátorem (jeho nejvhodnější veli
kost řídí kmitočtem) projde R
Obr. má
Obr. ETZ 1924