Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
41.
(několik MQ) nabíjecí proud. 38. 37.
terii neb lampě, zapotřebí při vyšších kmitočtech.II. Vznikem mřížkového proudu se
anodový proud zmenší toto zmenšení mírou napětí x. ETZ 1924. Stačí zde dioda (vznikne obyčejné přijím ací lampy
u spojí-li anoda mřížkou, jak naznačeno),
i Lampa působí jako usměrňovači ventil. Lampový voltmetr
s anodovým usměrněním pro malá
st napětí
Obr. Hodí několika Kondensátorů, paralelně ba-
+ 2-
M— r
Obr. —
Voltmetr, působící mřížkovým usměr
něním obr.
i
. 14.
Obr.
Je třeba záporného mřížkového předpětí DEa, aby lampa
pracovala koleni charakteristiky okolí bodu obr. má
Obr. 94. 21
h) měří podle obr. 39. 40. Výchylka je
přibližně úměrná čtverci efektivní hodnoty měřeného napětí.
*) Ett 1932, str. Konden
sátorem (jeho nejvhodnější veli
kost řídí kmitočtem) projde R
Obr. 40. Lampový voltmetr
pro malá napětí. Lampový
voltmetr pro větší
st napětí.
P několik set při obyčejné lampě se
hodí obr. Jednotlivá měření hodnot mag. 39. 41. Lampový voltmetr
pro vyšší napětí. Lampový voltmetr
5 mřížkovým usměrněním pro malá
st napětí. 11); zde je
D průnik. str
