Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Obr. 39. Lampový
voltmetr pro větší
st napětí. Lampový voltmetr
pro malá napětí. Lampový voltmetr
pro vyšší napětí. —
Voltmetr, působící mřížkovým usměr
něním obr. Stačí zde dioda (vznikne obyčejné přijím ací lampy
u spojí-li anoda mřížkou, jak naznačeno),
i Lampa působí jako usměrňovači ventil. 41. 41.
*) Ett 1932, str. Jednotlivá měření hodnot mag.
P několik set při obyčejné lampě se
hodí obr. Lampový voltmetr
s anodovým usměrněním pro malá
st napětí
Obr. Výchylka je
přibližně úměrná čtverci efektivní hodnoty měřeného napětí. 40. Hodí několika Kondensátorů, paralelně ba-
+ 2-
M— r
Obr. 14.
(několik MQ) nabíjecí proud.II. Vznikem mřížkového proudu se
anodový proud zmenší toto zmenšení mírou napětí x. 40. 39.
Je třeba záporného mřížkového předpětí DEa, aby lampa
pracovala koleni charakteristiky okolí bodu obr. 38.
i
. má
Obr.
terii neb lampě, zapotřebí při vyšších kmitočtech. ETZ 1924. Lampový voltmetr
5 mřížkovým usměrněním pro malá
st napětí. 11); zde je
D průnik. Konden
sátorem (jeho nejvhodnější veli
kost řídí kmitočtem) projde R
Obr. str. 21
h) měří podle obr. 37. 94
