Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
40. Lampový voltmetr
s anodovým usměrněním pro malá
st napětí
Obr.
Je třeba záporného mřížkového předpětí DEa, aby lampa
pracovala koleni charakteristiky okolí bodu obr. 39. 40. —
Voltmetr, působící mřížkovým usměr
něním obr. 41. 38. 37. Konden
sátorem (jeho nejvhodnější veli
kost řídí kmitočtem) projde R
Obr. 94. Lampový voltmetr
pro malá napětí. Jednotlivá měření hodnot mag. str.
terii neb lampě, zapotřebí při vyšších kmitočtech. 14. má
Obr. Výchylka je
přibližně úměrná čtverci efektivní hodnoty měřeného napětí. Lampový voltmetr
5 mřížkovým usměrněním pro malá
st napětí.
i
. 39. 11); zde je
D průnik.
*) Ett 1932, str. Stačí zde dioda (vznikne obyčejné přijím ací lampy
u spojí-li anoda mřížkou, jak naznačeno),
i Lampa působí jako usměrňovači ventil.
P několik set při obyčejné lampě se
hodí obr.
Obr. Lampový voltmetr
pro vyšší napětí. Hodí několika Kondensátorů, paralelně ba-
+ 2-
M— r
Obr. Lampový
voltmetr pro větší
st napětí.II. ETZ 1924.
(několik MQ) nabíjecí proud. 21
h) měří podle obr. 41. Vznikem mřížkového proudu se
anodový proud zmenší toto zmenšení mírou napětí x
