Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Lampový voltmetr
5 mřížkovým usměrněním pro malá
st napětí. ETZ 1924. 40. str.
*) Ett 1932, str. 41. Hodí několika Kondensátorů, paralelně ba-
+ 2-
M— r
Obr. Výchylka je
přibližně úměrná čtverci efektivní hodnoty měřeného napětí. Lampový
voltmetr pro větší
st napětí. Stačí zde dioda (vznikne obyčejné přijím ací lampy
u spojí-li anoda mřížkou, jak naznačeno),
i Lampa působí jako usměrňovači ventil. Konden
sátorem (jeho nejvhodnější veli
kost řídí kmitočtem) projde R
Obr. 37.II. 39.
Obr. —
Voltmetr, působící mřížkovým usměr
něním obr. 38.
P několik set při obyčejné lampě se
hodí obr. 14. 40. Lampový voltmetr
pro malá napětí. 94. 21
h) měří podle obr. Vznikem mřížkového proudu se
anodový proud zmenší toto zmenšení mírou napětí x.
i
. má
Obr. Jednotlivá měření hodnot mag. 39. Lampový voltmetr
s anodovým usměrněním pro malá
st napětí
Obr. Lampový voltmetr
pro vyšší napětí.
Je třeba záporného mřížkového předpětí DEa, aby lampa
pracovala koleni charakteristiky okolí bodu obr.
(několik MQ) nabíjecí proud. 11); zde je
D průnik.
terii neb lampě, zapotřebí při vyšších kmitočtech. 41
