Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
37. 11); zde je
D průnik.
terii neb lampě, zapotřebí při vyšších kmitočtech. 40.II. Stačí zde dioda (vznikne obyčejné přijím ací lampy
u spojí-li anoda mřížkou, jak naznačeno),
i Lampa působí jako usměrňovači ventil. 41. Lampový voltmetr
pro malá napětí. 94. Lampový voltmetr
5 mřížkovým usměrněním pro malá
st napětí.
Obr. —
Voltmetr, působící mřížkovým usměr
něním obr. Lampový voltmetr
pro vyšší napětí. Konden
sátorem (jeho nejvhodnější veli
kost řídí kmitočtem) projde R
Obr. 14. Vznikem mřížkového proudu se
anodový proud zmenší toto zmenšení mírou napětí x. 40. ETZ 1924. Výchylka je
přibližně úměrná čtverci efektivní hodnoty měřeného napětí. Jednotlivá měření hodnot mag.
Je třeba záporného mřížkového předpětí DEa, aby lampa
pracovala koleni charakteristiky okolí bodu obr. 39. má
Obr. 38. 39. str. Lampový voltmetr
s anodovým usměrněním pro malá
st napětí
Obr.
P několik set při obyčejné lampě se
hodí obr.
i
. Lampový
voltmetr pro větší
st napětí.
*) Ett 1932, str. Hodí několika Kondensátorů, paralelně ba-
+ 2-
M— r
Obr.
(několik MQ) nabíjecí proud. 21
h) měří podle obr. 41
