Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
40. 37. Lampový
voltmetr pro větší
st napětí. Výchylka je
přibližně úměrná čtverci efektivní hodnoty měřeného napětí.
Je třeba záporného mřížkového předpětí DEa, aby lampa
pracovala koleni charakteristiky okolí bodu obr.
*) Ett 1932, str. Lampový voltmetr
pro malá napětí. Lampový voltmetr
pro vyšší napětí. —
Voltmetr, působící mřížkovým usměr
něním obr. Lampový voltmetr
5 mřížkovým usměrněním pro malá
st napětí. 38. ETZ 1924. 39. Vznikem mřížkového proudu se
anodový proud zmenší toto zmenšení mírou napětí x. Konden
sátorem (jeho nejvhodnější veli
kost řídí kmitočtem) projde R
Obr. má
Obr.
Obr.
P několik set při obyčejné lampě se
hodí obr.II. str. Hodí několika Kondensátorů, paralelně ba-
+ 2-
M— r
Obr. Lampový voltmetr
s anodovým usměrněním pro malá
st napětí
Obr.
terii neb lampě, zapotřebí při vyšších kmitočtech.
(několik MQ) nabíjecí proud. 40. 14. 41. 94. 41. 11); zde je
D průnik. Jednotlivá měření hodnot mag.
i
. Stačí zde dioda (vznikne obyčejné přijím ací lampy
u spojí-li anoda mřížkou, jak naznačeno),
i Lampa působí jako usměrňovači ventil. 39. 21
h) měří podle obr