Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
14.II. Lampový voltmetr
pro malá napětí.
i
. 39.
(několik MQ) nabíjecí proud. 94. Hodí několika Kondensátorů, paralelně ba-
+ 2-
M— r
Obr. 38. 39. Lampový voltmetr
s anodovým usměrněním pro malá
st napětí
Obr.
Obr.
terii neb lampě, zapotřebí při vyšších kmitočtech. 41. —
Voltmetr, působící mřížkovým usměr
něním obr. Výchylka je
přibližně úměrná čtverci efektivní hodnoty měřeného napětí. Konden
sátorem (jeho nejvhodnější veli
kost řídí kmitočtem) projde R
Obr. Lampový voltmetr
5 mřížkovým usměrněním pro malá
st napětí. 40. ETZ 1924.
Je třeba záporného mřížkového předpětí DEa, aby lampa
pracovala koleni charakteristiky okolí bodu obr. Vznikem mřížkového proudu se
anodový proud zmenší toto zmenšení mírou napětí x. 37. Jednotlivá měření hodnot mag. Lampový
voltmetr pro větší
st napětí. 21
h) měří podle obr. 40. 11); zde je
D průnik. má
Obr. str. 41. Stačí zde dioda (vznikne obyčejné přijím ací lampy
u spojí-li anoda mřížkou, jak naznačeno),
i Lampa působí jako usměrňovači ventil. Lampový voltmetr
pro vyšší napětí.
P několik set při obyčejné lampě se
hodí obr.
*) Ett 1932, str
