Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
11); zde je
D průnik. 94. 41.
P několik set při obyčejné lampě se
hodí obr. Stačí zde dioda (vznikne obyčejné přijím ací lampy
u spojí-li anoda mřížkou, jak naznačeno),
i Lampa působí jako usměrňovači ventil. Vznikem mřížkového proudu se
anodový proud zmenší toto zmenšení mírou napětí x. 40. 37. Lampový voltmetr
s anodovým usměrněním pro malá
st napětí
Obr. 39. 21
h) měří podle obr.
Obr.II. Lampový voltmetr
5 mřížkovým usměrněním pro malá
st napětí. 41. —
Voltmetr, působící mřížkovým usměr
něním obr. Konden
sátorem (jeho nejvhodnější veli
kost řídí kmitočtem) projde R
Obr. Lampový
voltmetr pro větší
st napětí. str. 14. 38. má
Obr.
i
.
*) Ett 1932, str. Hodí několika Kondensátorů, paralelně ba-
+ 2-
M— r
Obr.
terii neb lampě, zapotřebí při vyšších kmitočtech.
(několik MQ) nabíjecí proud. 40. Lampový voltmetr
pro malá napětí. Lampový voltmetr
pro vyšší napětí. Výchylka je
přibližně úměrná čtverci efektivní hodnoty měřeného napětí. ETZ 1924.
Je třeba záporného mřížkového předpětí DEa, aby lampa
pracovala koleni charakteristiky okolí bodu obr. 39. Jednotlivá měření hodnot mag
