Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Na
bíjecí proud vzniká tak, že
na př. však vznikne anodový proud triodě A. Obě vinutí jsou připojeny
proti sobě mřížky, takže zvyšuje-li indukované napětí (okamžitá
hodnota) potenciálna mřížce
lampy snižuje jej mříž
ce lampy naopak.
.
Obr.
To následek, kondensátor vybije. 355
jednak mřížkové baterie. 749. Přeměna kmitočtu úměrný
ss proud.
Obr. Celý pochod se
neustále opakuje tím rychleji, čím přicházející kmitočet vyšší.Měření dálku. 748. Tím napětí mřížkách není stálé, ale
mění přicházejícím kmitočtem. Měření součtů tří stanic způsobem EL.
Tím vyšší též nabíjecí proud výchylka ampérmetru cejchova
ného jednotkách veličiny měřené. ukazuje měření součtu výkonů tří různých stanic.
0
! i
L
r
i. tri
odě vznikne však anodový
proud, jenž umožní nabití
kondensátoru baterie přes ampérmetr druhé půlvlně
naopak mřížka triody dostane záporné napětí, čímž její ano
dový proud zanikne. první půlvlna měro-
nosného proudu způsobí v
II
že mřížka triody stane se
kladnou potenciál mřížky
triody sníží takový
záporný potenciál, při němž
v triodě nemůže vznik-
nouti anodový proud.
Ss obvody napájejí společné baterie společný zpětný proud
se měří miliampérmetrem ukazujícím součet tří výkonů milir
23*
Obr. 749
