Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Jejich vlastnosti však časem mění, (emise slábne j. Jednotlivá ěření hodnot mag. lampa dvěma elektrodami, nichž jedna je
žhavá katoda (vlákno) obr.
a— Ing.
4.
a.
1. (str. (při napětí
Eai, Ea2 Ea3,).
g) Lampou původní vlna
zkreslí, tím vzniknou harmonické, jež získají tím, základní
vlna potlačí. Vyšším již neroste, neboť všechny
elektrony vymrštěné vlákna doletí anodu. při nulových metodách,
při měření malých proudů, napětí atd. 75). Těchto lamp měření stále více více užívá,
neboť mají četné výhody, zejména při měřeních vysokých kmitočtů. Lam tyto při měření mohou působiti :
a) neboť nemají setrvačnosti ani vlastní spo
třeby (viz užití při harmonické analyse str. Vlastnosti druhy elektronových lamp. Něm Ing. 66).
e) jakéhokoliv stálého kmitočtu a
sinusové vlny, přivede-li část energie obvodu anodového zpět
do obvodu mřížkového (zpětná vazba, viz str. Je-li vlákno žhavé, vymršťuj! něj elektrony,
kolem vlákna vznikne mrak elektronů, Je-li
anoda kladná vzhledem vláknu, přitahuje elektrony vznikne
a proud určité teplotě vlákna vztah mezi a
anodovým napětím obr. 167) druhá studená anoda ;
vše vakuu. Vlivem počáteční rychlosti elektronů
je nepatrný při záporném části zanikne teprve
malým záporným napětím (několik Cára,
s koleni zhruba parabolická to: iam E~
(Langmuir, Schottky). Úvod. Užití lamp elektronových iontových měření. 492), neboť jsou
citlivé malé změny napětí. Proud jde jen anody vláknu, dioda
působí jako ventil.) čímž
nutno počítati. Jednotlivá měření hodnot mag. 74).
.
c) (usměrňovač), neboť propouští proud jen jedním
směrem,
d) velkých mezích (str. Herčík Ing. List.
f) zdrojů (viz obr.
5. List. 52),
b) př.II.
P stálém vztah mezi teplotou obr. 113, [495]).
g, Ing.
s Pro něj platí rovnice Richardsonova str. 9
II
