Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Jednotlivá ěření hodnot mag.
g) Lampou původní vlna
zkreslí, tím vzniknou harmonické, jež získají tím, základní
vlna potlačí.
g, Ing. Je-li vlákno žhavé, vymršťuj! něj elektrony,
kolem vlákna vznikne mrak elektronů, Je-li
anoda kladná vzhledem vláknu, přitahuje elektrony vznikne
a proud určité teplotě vlákna vztah mezi a
anodovým napětím obr. 113, [495]). Vlivem počáteční rychlosti elektronů
je nepatrný při záporném části zanikne teprve
malým záporným napětím (několik Cára,
s koleni zhruba parabolická to: iam E~
(Langmuir, Schottky). 66). (při napětí
Eai, Ea2 Ea3,). lampa dvěma elektrodami, nichž jedna je
žhavá katoda (vlákno) obr.
.
1.
s Pro něj platí rovnice Richardsonova str. Lam tyto při měření mohou působiti :
a) neboť nemají setrvačnosti ani vlastní spo
třeby (viz užití při harmonické analyse str. Vyšším již neroste, neboť všechny
elektrony vymrštěné vlákna doletí anodu.
c) (usměrňovač), neboť propouští proud jen jedním
směrem,
d) velkých mezích (str.
f) zdrojů (viz obr. 75). List.
a.
5. 74). 167) druhá studená anoda ;
vše vakuu.
4. 9
II. List.
Jejich vlastnosti však časem mění, (emise slábne j. 52),
b) př.II. Vlastnosti druhy elektronových lamp. Užití lamp elektronových iontových měření. Jednotlivá měření hodnot mag. Něm Ing. Úvod.
a— Ing.) čímž
nutno počítati. (str.
P stálém vztah mezi teplotou obr. Těchto lamp měření stále více více užívá,
neboť mají četné výhody, zejména při měřeních vysokých kmitočtů. Proud jde jen anody vláknu, dioda
působí jako ventil.
e) jakéhokoliv stálého kmitočtu a
sinusové vlny, přivede-li část energie obvodu anodového zpět
do obvodu mřížkového (zpětná vazba, viz str. 492), neboť jsou
citlivé malé změny napětí. Herčík Ing. při nulových metodách,
při měření malých proudů, napětí atd
