Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
75). Vlastnosti druhy elektronových lamp.
a. lampa dvěma elektrodami, nichž jedna je
žhavá katoda (vlákno) obr. (při napětí
Eai, Ea2 Ea3,). Vyšším již neroste, neboť všechny
elektrony vymrštěné vlákna doletí anodu. 66). 492), neboť jsou
citlivé malé změny napětí.
. Herčík Ing. 9
II.
5. Lam tyto při měření mohou působiti :
a) neboť nemají setrvačnosti ani vlastní spo
třeby (viz užití při harmonické analyse str. Užití lamp elektronových iontových měření.
4. Těchto lamp měření stále více více užívá,
neboť mají četné výhody, zejména při měřeních vysokých kmitočtů.
P stálém vztah mezi teplotou obr.II.
g) Lampou původní vlna
zkreslí, tím vzniknou harmonické, jež získají tím, základní
vlna potlačí. 113, [495]).) čímž
nutno počítati. při nulových metodách,
při měření malých proudů, napětí atd.
g, Ing. Vlivem počáteční rychlosti elektronů
je nepatrný při záporném části zanikne teprve
malým záporným napětím (několik Cára,
s koleni zhruba parabolická to: iam E~
(Langmuir, Schottky).
a— Ing. Jednotlivá měření hodnot mag. 74). Proud jde jen anody vláknu, dioda
působí jako ventil.
Jejich vlastnosti však časem mění, (emise slábne j. Něm Ing. Úvod. List. List. (str. Je-li vlákno žhavé, vymršťuj! něj elektrony,
kolem vlákna vznikne mrak elektronů, Je-li
anoda kladná vzhledem vláknu, přitahuje elektrony vznikne
a proud určité teplotě vlákna vztah mezi a
anodovým napětím obr. Jednotlivá ěření hodnot mag.
c) (usměrňovač), neboť propouští proud jen jedním
směrem,
d) velkých mezích (str.
f) zdrojů (viz obr.
s Pro něj platí rovnice Richardsonova str.
1. 167) druhá studená anoda ;
vše vakuu. 52),
b) př.
e) jakéhokoliv stálého kmitočtu a
sinusové vlny, přivede-li část energie obvodu anodového zpět
do obvodu mřížkového (zpětná vazba, viz str
