Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 31 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
492), neboť jsou citlivé malé změny napětí. Úvod. Lam tyto při měření mohou působiti : a) neboť nemají setrvačnosti ani vlastní spo­ třeby (viz užití při harmonické analyse str. . Jejich vlastnosti však časem mění, (emise slábne j. Vlivem počáteční rychlosti elektronů je nepatrný při záporném části zanikne teprve malým záporným napětím (několik Cára, ­ s koleni zhruba parabolická to: iam E~ (Langmuir, Schottky). Užití lamp elektronových iontových měření. Vlastnosti druhy elektronových lamp. P stálém vztah mezi teplotou obr. g) Lampou původní vlna zkreslí, tím vzniknou harmonické, jež získají tím, základní vlna potlačí. 9 II. ­ s Pro něj platí rovnice Richardsonova str. 66). (str. 75). Herčík Ing. List. Těchto lamp měření stále více více užívá, neboť mají četné výhody, zejména při měřeních vysokých kmitočtů. a. e) jakéhokoliv stálého kmitočtu a sinusové vlny, přivede-li část energie obvodu anodového zpět do obvodu mřížkového (zpětná vazba, viz str. Jednotlivá měření hodnot mag. 167) druhá studená anoda ; vše vakuu. Proud jde jen anody vláknu, dioda působí jako ventil. Vyšším již neroste, neboť všechny elektrony vymrštěné vlákna doletí anodu. f) zdrojů (viz obr. 52), b) př. Je-li vlákno žhavé, vymršťuj! něj elektrony, kolem vlákna vznikne mrak elektronů, Je-li anoda kladná vzhledem vláknu, přitahuje elektrony vznikne a proud určité teplotě vlákna vztah mezi a anodovým napětím obr. g, Ing. 4.) čímž nutno počítati. List. 5. 74). c) (usměrňovač), neboť propouští proud jen jedním směrem, d) velkých mezích (str. při nulových metodách, při měření malých proudů, napětí atd.II. a— Ing. 113, [495]). lampa dvěma elektrodami, nichž jedna je žhavá katoda (vlákno) obr. Něm Ing. Jednotlivá ěření hodnot mag. (při napětí Eai, Ea2 Ea3,). 1