Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Podle teploty celý
proud různě rozdělí Tyto
složky proudu jdou nestejnými počty zá
vitů takže proud vinutí zá
visí teplotě, srovnává eldyna-
mickém přístroji zkříženými cívkami
(viz obr. 74. 567. kabel Kabel tepelně
napodobí vhodným modelem.
568. Odporový teplo
měr tomu užívá podle Kleinera[)
Trueb, Tauber Co. Měření sousledné zpětné složky napětí. Při 0
však neměří vůbec nehodí re
gistraci. způs oby Zde vhod
ným způsobem měří te-
—*»----*---- plota samotném ka
belu. Měření teploty
kabelu (Rottsieper). Pak mezi b
je napětí přímo
—S úměrné složce zpětné,
jež zde měří volt-
2) metrem cejchovaným
v Je-li přepínač v
poloze měří složka
sousledná, tomto
spojení může též býti
Z xsloženo /2
a l/co 1^3/2, a
Obr. Zůrich. topný drátek, jímž jde proud
i) 1932 18, str. BBČ vodič ka
belu částečně dutý, naplněný tekutinou,
jež teplotou rozpíná. Vodiči dvojitým vinutím
jde část proudu (jednoduché šipky), avšak obě půle vinutí mag-
») BSEV 1932, str.
1.
de proud fáze předbíhající (1) impedancí složenou odporu
R Y3/2 kondensátoru l/coG— ZJ^ (l/s, po-
šinutí 30°); proud fáze
zpožděné (2) jde im-
lj pedancí Z2= coL (Q,
l/s, H), jež pošinutí
90°. 2177; 1933 23, str. 566.
Obr. jsou těsně vedle sebe, takže
mají touž teplotu. Způsoby jsou
přesnější, vyžadují však
zvláštních kabelů. Kontrola kabelů provozu. Přesnějším měřítkem úhel diel ztrát. Působí potíže iso-
lace měřicího zařízení
proti vn. Měření sousledné zpětné složky proudu. tomto tě-
lese pak část, reagující
A ----■■■■— ----------- —-------- teplotu; může býti
z dvojího kovu pásek, jenž
uzavře kontakt, nebo ná
dobka tekutinou, jež rozpíná a
působí manometr. 568. 267
Obr. 569. Tepelným
modelem může býti též vhodný kus
kabelu, němž jednotlivé žíly spojí
v sérii, aby stačil malý proud měři
cího transformátoru. Krom hlavního vodiče kabel
ještě isolovaný pomocný vodič kovu
s jiným tepelným činitelem odporu než
K. 569. ■—
Při těchto způsobech působí potíže
přesné napodobení chladicích podmínek. Zvýšení tlaku
ukáže manometr.
136.266
G.
úměrný proudu kabelu (přes transformátor proudu).
£
0
Obr. 8253—1. složeno ==: 2
a 3/2; při
tom musí obě impedance býti stejně velké ¿?2).
. Drátek ulo
žený hmotě, jež tepelnou kapacitu, chladicí podmínky takové,
aby teplota něm byla možno přesně táž, jako kabelu. Podle
-A V
' W
W r
A -------
h 1
IV Souborná měření. Měření. Pfannkuch (AEG)
měří teplotu kabelu zařízením podle obr. kabelu jsou krom hlavního
vodiče ještě dva pomocné vodiče téhož kovu jako (oby
čejný kabel zkušebními dráty).
B.1) Stav kabelů charakteri
zuje úhel diel ztrát, jež závisí stáří teplotě kabelu. 162) proudem vinutí Přístroj
se empiricky cejchuje °C. Eottsieper (AEG) měří podle
obr. Měření teploty
kabelu (Pfannkuch). Kabel stejně
uložen zemi jako hlavní kabel.
staršího způsobu teploty kabelu (maximální) soudí možnost
jeho zatížení
