Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Měření selže při Q2. Metoda Tietgenova. 539. Způ
sob hodí, je-li jen jedno vadné
místo spojené zemí.
Obr. (Q)
b) gen. Způs ž
m u
i Tak lze měřiti jen,
je-li odpor chyby isolace stálý
a malý; uměle tomu napo
máhá vypálením vady (vyšším
napětím neb proudem).Souborná měření.538). Třeba
dvou měření: při prvním se
konec kabelu isoluje, bod R
se uzemni. 329. Dostaneme
hodnoty a2, b2, r2, je
1 Kabeltechnik, Springer, Berlin, 1929, str. Při prvním měření nejsou konce spojeny; rovnováha
je při <%, 6j, při
« i(2 (£3)
Pak spojí konce krátko měření opakuje. (Q)
Není-li uzemnění konce bez odporu, lépe místo druhého měření
na konci měřit bodě podobně uzemnit Je-li při tom
též b2, při obou měřeních rovnováha při
n (Q)
r2= (fi)
z čehož r2)/2. Je-li mezi dvěma žilami kabelu neúplné krátké
spojení odporem je-li však jinak isolace dobrá, měří podle
obr, 539. t
B. Metoda Blavierova.
( tJBl avi (obr.
. Zemní odpor tohoto |
spojení odpor kabelu proti
zemi proraženém místě f. 538. 249
x ft) (m, Q)
T
(P l)
Aby měření bylo upotřebitelné, musí býti odpor mezi žilami aspoň
5kráte větší než odpor žíly samotné odpor proti zemi několik
MQ.
Pak uzemní bod (odpor tohoto spojení být obnoví
se rovnováha při hodnotách a2, b2, Pak je
a f') \
2 /•+/•' )
Nejlépe, je-li a2— vyvažuje-li odporem pak
as= r2— V{L r2) (r, r2).
Rovnováha nastaví při hod
notách při
« /')•
Obr
