Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Metoda Tietgenova. Měření selže při Q2. Třeba
dvou měření: při prvním se
konec kabelu isoluje, bod R
se uzemni. Způ
sob hodí, je-li jen jedno vadné
místo spojené zemí. Je-li mezi dvěma žilami kabelu neúplné krátké
spojení odporem je-li však jinak isolace dobrá, měří podle
obr, 539.
Obr. Dostaneme
hodnoty a2, b2, r2, je
1 Kabeltechnik, Springer, Berlin, 1929, str. (Q)
b) gen. Zemní odpor tohoto |
spojení odpor kabelu proti
zemi proraženém místě f.
. 538.Souborná měření.538).
Pak uzemní bod (odpor tohoto spojení být obnoví
se rovnováha při hodnotách a2, b2, Pak je
a f') \
2 /•+/•' )
Nejlépe, je-li a2— vyvažuje-li odporem pak
as= r2— V{L r2) (r, r2). 539. Metoda Blavierova. 329. 249
x ft) (m, Q)
T
(P l)
Aby měření bylo upotřebitelné, musí býti odpor mezi žilami aspoň
5kráte větší než odpor žíly samotné odpor proti zemi několik
MQ.
( tJBl avi (obr. (Q)
Není-li uzemnění konce bez odporu, lépe místo druhého měření
na konci měřit bodě podobně uzemnit Je-li při tom
též b2, při obou měřeních rovnováha při
n (Q)
r2= (fi)
z čehož r2)/2. Při prvním měření nejsou konce spojeny; rovnováha
je při <%, 6j, při
« i(2 (£3)
Pak spojí konce krátko měření opakuje.
Rovnováha nastaví při hod
notách při
« /')•
Obr. t
B. Způs ž
m u
i Tak lze měřiti jen,
je-li odpor chyby isolace stálý
a malý; uměle tomu napo
máhá vypálením vady (vyšším
napětím neb proudem)
