Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
t
B. (Q)
b) gen. Při prvním měření nejsou konce spojeny; rovnováha
je při <%, 6j, při
« i(2 (£3)
Pak spojí konce krátko měření opakuje.
( tJBl avi (obr.
.538). Metoda Blavierova. Způ
sob hodí, je-li jen jedno vadné
místo spojené zemí.
Obr. 539. Dostaneme
hodnoty a2, b2, r2, je
1 Kabeltechnik, Springer, Berlin, 1929, str. Třeba
dvou měření: při prvním se
konec kabelu isoluje, bod R
se uzemni. 249
x ft) (m, Q)
T
(P l)
Aby měření bylo upotřebitelné, musí býti odpor mezi žilami aspoň
5kráte větší než odpor žíly samotné odpor proti zemi několik
MQ.
Pak uzemní bod (odpor tohoto spojení být obnoví
se rovnováha při hodnotách a2, b2, Pak je
a f') \
2 /•+/•' )
Nejlépe, je-li a2— vyvažuje-li odporem pak
as= r2— V{L r2) (r, r2).Souborná měření. (Q)
Není-li uzemnění konce bez odporu, lépe místo druhého měření
na konci měřit bodě podobně uzemnit Je-li při tom
též b2, při obou měřeních rovnováha při
n (Q)
r2= (fi)
z čehož r2)/2. Metoda Tietgenova. Zemní odpor tohoto |
spojení odpor kabelu proti
zemi proraženém místě f.
Rovnováha nastaví při hod
notách při
« /')•
Obr. 329. Je-li mezi dvěma žilami kabelu neúplné krátké
spojení odporem je-li však jinak isolace dobrá, měří podle
obr, 539. Způs ž
m u
i Tak lze měřiti jen,
je-li odpor chyby isolace stálý
a malý; uměle tomu napo
máhá vypálením vady (vyšším
napětím neb proudem). Měření selže při Q2. 538
