Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Kotouč
však musí míti obvodě rovnoměrně vzdálené značky, takže
bliká-li žárovka určitou rychlostí, zdá, kotouč stojí. Aby žárovka sle
dovala změny proudu, musí vlákno dobře ochlazovat proto
Obr. Stejná rychlost se
pozná sledováním značek na
kotoučích. Proud pak ne
smí kolísat. Při příslušném
výkonu mají pak oba elměry
tutéž chybu.224 Měření.
.
stí vzorným elměrem nastaví regulačním odporem
tak, galvanometr nulu. 498. Usnadní zrcát
kem neb hranolem, jež po
staví tak, viděti nad sebou
kotouč zkoušeného cejchov-
ního elměru; nebo cejchovní
elměr hřidelíku kontakt,
Obr. Zvětšení rozsahu elměru každ,é l
zvonkem neb žárovkou. Stroboskopická metoda (Sparkes).
Užije-li pro oddělených zdrojů, stačí šunt dvěma větvemi
podle obr. 356; ETZ 1928, str.
Zkoušený elměr pak naregu-
luje tak tutéž rychlost
jako cejchovní. 499. Aby oko
nevnímalo jednotlivé záblesky odděleně, blikání rychlé (až 120 c)
a počet značek kotouči též značný (300). Pak I/i (A, fi).
*) 1927, str. 103.
d) způs oby Sparkes1) (WEM) osvětluje
kotouč zkoušeného elměru periodicky blikající žárovkou.
h Zkou
šený cejchovní elměr za
pnou, tak, měří týž výkon. 498
