Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Proud pak ne
smí kolísat.
h Zkou
šený cejchovní elměr za
pnou, tak, měří týž výkon.224 Měření. 103.
d) způs oby Sparkes1) (WEM) osvětluje
kotouč zkoušeného elměru periodicky blikající žárovkou. 499. 498. Kotouč
však musí míti obvodě rovnoměrně vzdálené značky, takže
bliká-li žárovka určitou rychlostí, zdá, kotouč stojí. Stejná rychlost se
pozná sledováním značek na
kotoučích.
Zkoušený elměr pak naregu-
luje tak tutéž rychlost
jako cejchovní.
Užije-li pro oddělených zdrojů, stačí šunt dvěma větvemi
podle obr. 356; ETZ 1928, str.
*) 1927, str. Usnadní zrcát
kem neb hranolem, jež po
staví tak, viděti nad sebou
kotouč zkoušeného cejchov-
ního elměru; nebo cejchovní
elměr hřidelíku kontakt,
Obr. Pak I/i (A, fi). Aby oko
nevnímalo jednotlivé záblesky odděleně, blikání rychlé (až 120 c)
a počet značek kotouči též značný (300). 498.
stí vzorným elměrem nastaví regulačním odporem
tak, galvanometr nulu. Zvětšení rozsahu elměru každ,é l
zvonkem neb žárovkou. Při příslušném
výkonu mají pak oba elměry
tutéž chybu. Stroboskopická metoda (Sparkes).
. Aby žárovka sle
dovala změny proudu, musí vlákno dobře ochlazovat proto
Obr
