Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Pak I/i (A, fi).224 Měření. 498. Usnadní zrcát
kem neb hranolem, jež po
staví tak, viděti nad sebou
kotouč zkoušeného cejchov-
ního elměru; nebo cejchovní
elměr hřidelíku kontakt,
Obr. Stejná rychlost se
pozná sledováním značek na
kotoučích. Stroboskopická metoda (Sparkes).
Zkoušený elměr pak naregu-
luje tak tutéž rychlost
jako cejchovní.
Užije-li pro oddělených zdrojů, stačí šunt dvěma větvemi
podle obr.
h Zkou
šený cejchovní elměr za
pnou, tak, měří týž výkon. Aby oko
nevnímalo jednotlivé záblesky odděleně, blikání rychlé (až 120 c)
a počet značek kotouči též značný (300). Aby žárovka sle
dovala změny proudu, musí vlákno dobře ochlazovat proto
Obr. Zvětšení rozsahu elměru každ,é l
zvonkem neb žárovkou. 356; ETZ 1928, str.
.
*) 1927, str.
d) způs oby Sparkes1) (WEM) osvětluje
kotouč zkoušeného elměru periodicky blikající žárovkou. Při příslušném
výkonu mají pak oba elměry
tutéž chybu. 498. 499. 103. Proud pak ne
smí kolísat.
stí vzorným elměrem nastaví regulačním odporem
tak, galvanometr nulu. Kotouč
však musí míti obvodě rovnoměrně vzdálené značky, takže
bliká-li žárovka určitou rychlostí, zdá, kotouč stojí
