Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
444) rozdíl od
předešlého děje tak, oba systémy drátů zahřejí vysokou
teplotu, takže systém slouží jako katalysátor spálí přítomný CO.J) Systém drátků je
uzavřen známém plynu, systém druhý vystaven plynu mě
řenému 02). 445)
Žárovka osvětluje proudícími plyny fotočlánek neb bolometr (též
tepelný článek). 443). Přístroj principu kombinací strobo-
skopu vibrometru.3)
i) 1931, 13. Podobné jsou (Klaus-Hahn
& Co, Berlin) (General Radio Co,
Massachusetts). strojů provéstí
i vlastní vyvážení stroje. 1931, 723 2. Každá změna teploty, působící rovnováhu můstku,
je úměrná rozdílu tepelné vodivosti plynů, čehož lze určití druh
plynu. Jednotlivá měření hodnot ostatních.
V množství jejích přimíšenin lze měřiti ohm-
metrem (Evershed) stupnicí dělenou přímo jednotkáchvodivosti.
3) 1931, 1249 1. Lze takto měřiti jiné plyny. 14.) současného použití
thyratronu. vyrábí stroboskopický přístroj o-
skop, jímž lze určití otřesy nevyvážených el. 444. Měření složení plynů.
Vzrůst teploty při spalování větší než vzrůst působený změnou
tepelné vodivosti při měření 02, takže změny teploty působené
přítomností nespalitelných plynů jiných lze zanedbati (Siemens
& Halske).
C. Měření CO.
— WŮA
Obr. 13
.2)
H lze měřiti opticky (obr. 443.III.
M (hlavně kouřových) založeno na
principu tepelného anemometru (obr. Obr. Měření (obr. Přístroj stupnici dělenou dle Ringelmanna
v šest odstupňovaných odstínů odpovídajích hustotě plynů.
Technický průvodce ses.
193
kyvů, chování při zápětí zkratu p.
100.
Jiná metoda (určení C02) založena změně odporu roztoku,
jímž část plynu prohání. Jiná zvláštní měření