Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
II. Permeametr Picou. Průběh magnetického
napětí jhu vzorku lze naregulovat odpory tak, body
a nemají proti sobě mag na-
^ pěti, čímž docílí osamostatnění
Obr. Cívka jhu spojená balistickým galvanometrem
slouží kontrolu, neboť nesmí být při současné komutaci proudu
magnetujícího kompensujícího výchylka ,.
mms magnetující cívky délku Přiložením železného můstku s
k těmto bodům nebude něm toku, tedy je
<!>1-L gs)
kde magnetický odpor zkoušené tyčky mezi body <I>
je tok ní. Pak přepne
na provede měřeni. 359) (Compagnie pour Fabri
cation des Compteurs, Paříž). 357. Stejný mag potenciál bodů zjistí cívkou spo
jenou galvanometrem; přiložení můstku nesmí nastat žádná
výchylka. 445 (popis vinutí však chybný).
*) 1929, str. 358) nese
kompensační cívku Vzorek ovinut cívkou magnetující 3
a dvěma cívkami zamezujícími rozptyl.
P (Cambridge Instrument Co,
London) téhož principu jako předešlý. tyčce cívka pro mě
ření indukce cívky magnetující Kompensační vinutí na
jhu Kompensační proud řídí nastavení proudu magnetu
jícího tak, aby mms cívek byla přesně rovna rozdílu mag poten
ciálu tyčce samotné, takže oba konce tyčky nemají proti sobě
mag napětí. Jednotlivá měření hodnot mag.
. Jho (obr. 155
metr neukazuje, je-li přepínač poloze II, emsy indukované
v opačné vinutých, jsou stejné opačné. zkoušenou tyčku vloženu mezi
dvěma masivními podkovovitými jhy II.
P (obr
