Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Odpor roven odporu R3; odpory R4
se regulují tak, vibrační galvanometr nevychýli při správné
polaritě velikosti vzájemné indukčnosti Je-li samoindukčnost
prim. 320.l . Nulu ukazuje elektro-
| dynamický galvanometr Jezdci s2se
nastavují tak, není výchylky galvano
metru. Firma dělá tomto principu registrační přístroje str. lčtéS, Springer 1932, Berlin. 319). Jednotlivá měření hodnot mag. Můstek
Schering-Engelhardtův.
318). Messkunde, str.
(cgs), kde hmota
závaží, délka struny váha cm] struny. 181). Rovnováha můstku docílí součas
nými změnami BtB2 (pro nižší kmitočty
slyšitelné) neb kapacit C,6'2 pro kmitočty
i vyšší. vinutí Údaje můstku jsou přesné 1°/00. Odpory iíj současně mění
tak, aby bylo trvale Kapa
cita rovna Odpor _Z?4 volí roven
2 B3.
t 73/ *
/ Můstek Wien-Robinsonův. Podobný r
K 1). Harrics). Kmitočet je
to /BC (l/s, F)
M (Phila-
delphia) (obr.
. 139
má dvě stříbrné elektrody spojené střídavým zdrojem neznámého
kmitočtu ponořené roztoku JSa2C03. Rozsah měření -
ha (obr. Nejjednodušší měřeni resonančním
můstkem (obr. 366. 123 er: El.
Obr. vinutí variometru nepatrná, je-li pro kmitočet
m= (l/s, H)
kde odpor prim. Ocelo
vá struna (30 40
cm dlouhá), napjatá
závažím rozkrni-
tává elektromagne-
tem, jímž jde proud
měřeného kmitočtu.
Můstek (obr. 320).
*) 1922, str.
II. Metody můstkové. 1929, str.
3) 1920, str. o-
m ý
(O. 129. Mustek Leeds-Northrup. Oba hodí zvláště pro měřenígtelefonních kmitočtů. Kmitočet pak
je vn. Pohybují-li tyto
elektrody svisle nahoru rychlostí utvoří nich hladina určitý
počet tmavých pásků cm, vznikajících oxydací.i
74.
74).
Struna rozkmitá
jen, souhlasí-li její
vlastní kmitočet s
kmitočtem měřeným
