Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu.
Km itom Peukertův. svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr. (1930),
. (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek. Kmitočty. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem.
312). Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností.
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými. (1925),
str. 557. 190 191. Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris. 312.
— 1
Obr. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr. 854; 1926, str.II. (1919), str.5)
O. 314.
N měří kmitočet resonaněními přístroji str. Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr. 518.
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami.
l) (1932), str. itoměr
Martienssen-Ferrarisův.
K -
tův. 833. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F). Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor. Kmitoměry.
V obr.1) Lze jej buditi buď nebo proudem. Jednotlivá měření hodnot mag. nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. 42). Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem. 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí.
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00. 313. Kmity
mají průběh jako obr. 124 obr. ETZ 1930, str. 187, str. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str
