Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Kmitočty.
K -
tův.
312). 124 obr.
V obr. Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr. Kmity
mají průběh jako obr. svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F).1) Lze jej buditi buď nebo proudem. 190 191.
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00.
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými.
— 1
Obr. cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu. Jednotlivá měření hodnot mag. 187, str. 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí.
Km itom Peukertův.
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str. nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor. 312. (1919), str. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris. 42). 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem. 854; 1926, str.5)
O. 557.II.
l) (1932), str. 313. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr. itoměr
Martienssen-Ferrarisův. (1930),
. Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73. 833.
N měří kmitočet resonaněními přístroji str. (1925),
str. ETZ 1930, str. Kmitoměry. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr. 518. (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek. 314. Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností
