Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností. cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu. 190 191.
K -
tův. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F). Kmitočty. Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc.
312). 187, str. 557. Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor. (1925),
str.1) Lze jej buditi buď nebo proudem. 42). (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem. 313. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr.
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými. 833. 518. Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris.II. itoměr
Martienssen-Ferrarisův. Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem. svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr. 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí.
N měří kmitočet resonaněními přístroji str. Kmitoměry. nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. 854; 1926, str. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73. ETZ 1930, str.
V obr. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr.
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str. (1919), str. Jednotlivá měření hodnot mag.
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami. Kmity
mají průběh jako obr. 124 obr.5)
O. (1930),
. 314.
Km itom Peukertův.
l) (1932), str.
— 1
Obr. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr. 312
