Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými.
— 1
Obr. 833.II. itoměr
Martienssen-Ferrarisův. (1925),
str. svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F). 187, str. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. 42).
312). Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris.1) Lze jej buditi buď nebo proudem. Kmitoměry. nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek.5)
O. 854; 1926, str. 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí.
K -
tův. 557. 312.
V obr. 124 obr. ETZ 1930, str.
l) (1932), str. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73. 314. (1930),
.
Km itom Peukertův.
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem. 518.
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami. 190 191. Kmitočty. Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr. Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem.
N měří kmitočet resonaněními přístroji str. Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností. 313. Kmity
mají průběh jako obr. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr. (1919), str. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr. Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc. cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu. Jednotlivá měření hodnot mag
