Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými. Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str. 313. svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr. nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem.
K -
tův. 833. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr. 190 191. cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu. 42). (1925),
str.
V obr. Jednotlivá měření hodnot mag. 557. itoměr
Martienssen-Ferrarisův.
312). 854; 1926, str. 314. Kmitoměry. 518. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F).
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami.1) Lze jej buditi buď nebo proudem. (1919), str. 124 obr. 187, str. Kmitočty. Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem.
Km itom Peukertův. Kmity
mají průběh jako obr. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr. ETZ 1930, str. 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí.
— 1
Obr.
N měří kmitočet resonaněními přístroji str. (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr. Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc.
l) (1932), str.5)
O.II. 312.
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73. (1930),
. Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris
