Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 158 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
(1925), str. Železného jádra Teslův transformátor nemá; mag tok jde vzduchem. 42). Cívka Lj má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2 s mnoha závity, takže značný převod. 313.1) Lze jej buditi buď nebo proudem.II. (H) těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek. 854; 1926, str. Vedle oněch přístrojů užívá ještě těchto způsobů: 73. 312. Aby napětí v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet, čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností.5) O. 124 obr. Jednotlivá měření hodnot mag. Km itom Peukertův. cívce l_2 Teslova trans­ formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu. Kmity mají průběh jako obr. 187, str. 33), dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji (D str. ETZ 1930, str. 833. l) (1932), str. 312). Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je cejchován jako kmitoměr. Kmitočty. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým odporem variátoru r (obr. nevzniká na­ pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou, a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. Generátorem tlumených kmitů je Teslův transformátor. — 1 Obr. Kmitoměry. 314. Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1) Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými lampami. N měří kmitočet resonaněními přístroji str. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T, jehož napětí usměrní ventilem. (1919), str. Takové zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi­ nutí napětí při kc. 190 191. P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00. d) Zkouší obyčejně kmity tlume­ nými, někdy však netlumenými. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách Obr. 557. 137 napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná- razů zvětší zvýšením napětí. svorky tlumiv­ ky odporu sérii se připojí napětí hleda­ ným kmitočtem (obr. Je-li kondensátor dosti nabit, přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým kmitočtem co= (l/s, F). Podobné zařízení do 3 Laboratoire Ampére, Paris. V obr. itoměr Martienssen-Ferrarisův. K - tův. 518. (1930),