Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr.
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00. Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor. nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^.
N měří kmitočet resonaněními přístroji str.
— 1
Obr.II. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str. itoměr
Martienssen-Ferrarisův. 124 obr. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr.
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami. 314. 312. 187, str.
l) (1932), str. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem. cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu. ETZ 1930, str. 313. Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem. Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris. Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73. 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí. Kmity
mají průběh jako obr. 833. 854; 1926, str. 190 191. Jednotlivá měření hodnot mag. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr. (1930),
. 518. (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek. (1919), str. 557. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr.5)
O.
Km itom Peukertův. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F).
K -
tův. Kmitočty.
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými.
312).
V obr. (1925),
str. 42). Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností. Kmitoměry.1) Lze jej buditi buď nebo proudem
