Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
— 1
Obr. itoměr
Martienssen-Ferrarisův. Jednotlivá měření hodnot mag. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. 190 191. 313. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F). Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc. cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu.
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými. 124 obr. 187, str. Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str. Kmity
mají průběh jako obr. Kmitočty. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73. 854; 1926, str.II.
Km itom Peukertův. Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor.
N měří kmitočet resonaněními přístroji str. (1925),
str.
K -
tův.
l) (1932), str. (1919), str. ETZ 1930, str.
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami. Kmitoměry. 42).
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem. 833. Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris. (1930),
.1) Lze jej buditi buď nebo proudem. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr. 314. (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek.
V obr.
312).5)
O. svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr. nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. 518. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr. Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem. 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí. 557. 312. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr
