Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí. (1919), str.
— 1
Obr.
Km itom Peukertův.II.
V obr. 557.
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami.
312). 190 191. 313. (1930),
. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. 187, str. itoměr
Martienssen-Ferrarisův. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr.
K -
tův. ETZ 1930, str. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F). (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek. Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris.5)
O. Kmitoměry. 42). Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr.
N měří kmitočet resonaněními přístroji str. Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str. 854; 1926, str. 314. 518. cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu. Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem. Jednotlivá měření hodnot mag. svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr. 312.
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými.
l) (1932), str. 124 obr. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem. Kmity
mají průběh jako obr. Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor. nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. 833. Kmitočty.1) Lze jej buditi buď nebo proudem.
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00. (1925),
str. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr. Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc
