Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor. 42).5)
O. (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek.
312). Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem. 833.
K -
tův. Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností. 854; 1926, str. ETZ 1930, str. Jednotlivá měření hodnot mag.II. 557. 314. Kmitoměry. 313.
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F). Kmitočty.
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými.
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami. Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc.1) Lze jej buditi buď nebo proudem.
N měří kmitočet resonaněními přístroji str. 312. cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu. 124 obr. svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr. 518. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73.
— 1
Obr. 190 191. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. 187, str. itoměr
Martienssen-Ferrarisův.
V obr. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem.
Km itom Peukertův. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr. (1925),
str. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr. Kmity
mají průběh jako obr. (1919), str. nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str. Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris. (1930),
.
l) (1932), str
