Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00. 190 191. 314. Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris. itoměr
Martienssen-Ferrarisův. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F). (1919), str. Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem.1) Lze jej buditi buď nebo proudem. 42). ETZ 1930, str. 557. Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr.II. 313. 124 obr. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr.5)
O. 312. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str. nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^.
Km itom Peukertův. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73. 833. (1925),
str. cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem. 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí. 854; 1926, str. 187, str. Jednotlivá měření hodnot mag. Kmitočty.
K -
tův. Kmitoměry. (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr. Kmity
mají průběh jako obr. svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr.
N měří kmitočet resonaněními přístroji str. (1930),
.
— 1
Obr. Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc.
312).
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými. Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor.
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami.
l) (1932), str.
V obr. 518
