Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
518. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem. nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr. Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor. Kmity
mají průběh jako obr. (1925),
str. cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu.
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými.
Km itom Peukertův. svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr.
312). (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek. 190 191. Kmitoměry. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F). Kmitočty. ETZ 1930, str. (1919), str. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr.
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami. itoměr
Martienssen-Ferrarisův. 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí. 187, str. Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris. Jednotlivá měření hodnot mag. 854; 1926, str.
— 1
Obr. 312.1) Lze jej buditi buď nebo proudem. 313. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc.
K -
tův.
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00. 557.5)
O. 833. Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem. 42). Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr. 124 obr.
l) (1932), str.
V obr. 314.
N měří kmitočet resonaněními přístroji str. Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností.II. (1930),
. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73
