Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami. Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr.
— 1
Obr. 313. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem.1) Lze jej buditi buď nebo proudem. Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností. 314. 42).
N měří kmitočet resonaněními přístroji str.5)
O. nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. 518. Kmitoměry. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr. 833. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73.
Km itom Peukertův. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str.
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00.
312). 187, str. Jednotlivá měření hodnot mag. (1925),
str. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F).II.
K -
tův.
V obr.
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými. 557. Kmity
mají průběh jako obr. 312. 124 obr. Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor. 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí. cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu. ETZ 1930, str. (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr. Kmitočty. (1919), str. 854; 1926, str. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. itoměr
Martienssen-Ferrarisův. svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr. Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc. Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem. 190 191.
l) (1932), str. (1930),
