Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
N měří kmitočet resonaněními přístroji str. Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. 42). Kmitočty. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr. 557. Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem. Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností.II. svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr.
— 1
Obr. ETZ 1930, str.
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F). 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem. (1930),
. 312. 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str. Kmity
mají průběh jako obr. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr. Jednotlivá měření hodnot mag. 518. 314. 187, str. 854; 1926, str. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr. itoměr
Martienssen-Ferrarisův. nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. 313.
l) (1932), str. Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc.
K -
tův. (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek. 124 obr. Kmitoměry.5)
O.1) Lze jej buditi buď nebo proudem. 833.
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými. (1925),
str. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73.
V obr.
Km itom Peukertův. 190 191.
312). Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor. (1919), str. cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu.
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami
