Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
(H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek. svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr. 314.
V obr.
l) (1932), str. Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností. Kmitočty.
Km itom Peukertův. itoměr
Martienssen-Ferrarisův. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr. Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor.1) Lze jej buditi buď nebo proudem. 518. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str. Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr. 187, str. 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí. Jednotlivá měření hodnot mag.
K -
tův. 557. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. Kmitoměry.II. 833. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F). cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu.
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými. 313. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73. Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem. Kmity
mají průběh jako obr. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem. 124 obr.
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami. (1930),
. nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^.
N měří kmitočet resonaněními přístroji str.
— 1
Obr. (1925),
str. ETZ 1930, str.5)
O.
312). (1919), str. Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris.
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00. 42). 854; 1926, str. 190 191. 312
