Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr. Kmitoměry. 854; 1926, str. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73. (1930),
. 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí. Jednotlivá měření hodnot mag. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr. 833. Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor. 314. 190 191. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F).
— 1
Obr.II.
312).1) Lze jej buditi buď nebo proudem. Kmitočty. 187, str. itoměr
Martienssen-Ferrarisův.
V obr.
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00.
Km itom Peukertův.
N měří kmitočet resonaněními přístroji str. 312. Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris. (1925),
str.
K -
tův. Kmity
mají průběh jako obr. 124 obr. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc. svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr. 42). nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem. Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem. ETZ 1930, str.
l) (1932), str. 518.
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými. (1919), str.
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami. cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu.5)
O. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str. 313. Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností. (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek. 557
