Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami. (1930),
. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F). 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr. Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností. 314. (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek.
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00.II. cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu. (1925),
str. Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris. 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr.
N měří kmitočet resonaněními přístroji str. 854; 1926, str. 518. ETZ 1930, str. Kmitočty. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem. 557. nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. 42). Jednotlivá měření hodnot mag. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str.1) Lze jej buditi buď nebo proudem. svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr.
312). Kmitoměry. 833. Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem.
Km itom Peukertův. Kmity
mají průběh jako obr. itoměr
Martienssen-Ferrarisův.
l) (1932), str.
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými.
— 1
Obr. 190 191. 313.
V obr.5)
O. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. (1919), str. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr. 124 obr.
K -
tův. Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc. 187, str. 312. Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor
