Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 158 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1) Lze jej buditi buď nebo proudem. — 1 Obr. Jednotlivá měření hodnot mag.II. Podobné zařízení do 3 Laboratoire Ampére, Paris. nevzniká na­ pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou, a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. Je-li kondensátor dosti nabit, přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým kmitočtem co= (l/s, F). ETZ 1930, str. Kmity mají průběh jako obr. 137 napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná- razů zvětší zvýšením napětí. d) Zkouší obyčejně kmity tlume­ nými, někdy však netlumenými. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T, jehož napětí usměrní ventilem. Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1) Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými lampami. 187, str. Takové zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi­ nutí napětí při kc. V obr. 190 191. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách Obr. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je cejchován jako kmitoměr. 42). Kmitočty. Generátorem tlumených kmitů je Teslův transformátor. 518. 854; 1926, str. 557. (1930), . 124 obr. (1919), str. (1925), str. Cívka Lj má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2 s mnoha závity, takže značný převod. l) (1932), str. svorky tlumiv­ ky odporu sérii se připojí napětí hleda­ ným kmitočtem (obr. K - tův. itoměr Martienssen-Ferrarisův. cívce l_2 Teslova trans­ formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu. 313. 833. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým odporem variátoru r (obr. 312). Km itom Peukertův. 33), dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji (D str. P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00. 312. (H) těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek. Vedle oněch přístrojů užívá ještě těchto způsobů: 73. N měří kmitočet resonaněními přístroji str. Železného jádra Teslův transformátor nemá; mag tok jde vzduchem. 314.5) O. Aby napětí v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet, čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností. Kmitoměry