Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris.
312). 190 191. (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F). Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor. Kmity
mají průběh jako obr. (1925),
str. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr. svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr. 833.
Km itom Peukertův. Kmitoměry.
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00. 42).
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami. 854; 1926, str. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr. (1930),
.
N měří kmitočet resonaněními přístroji str. 124 obr.
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem. Jednotlivá měření hodnot mag. itoměr
Martienssen-Ferrarisův. cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu. (1919), str. 557. 313. Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem. nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^.II. 518. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str. ETZ 1930, str. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73.
l) (1932), str.5)
O. Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc. 314. Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností.1) Lze jej buditi buď nebo proudem. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. 312.
K -
tův. Kmitočty. 187, str.
— 1
Obr. 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí.
V obr
