Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc. 518. 854; 1926, str. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr. cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu. Kmitoměry. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr.1) Lze jej buditi buď nebo proudem. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F). 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí.II. Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr.
312). Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor. Jednotlivá měření hodnot mag.
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00. 187, str.
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami. 190 191.
l) (1932), str. 313. 312.
— 1
Obr. nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem.5)
O. Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris. 124 obr.
K -
tův.
N měří kmitočet resonaněními přístroji str. ETZ 1930, str. 833. Kmitočty. (1925),
str.
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými. Kmity
mají průběh jako obr. Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností.
Km itom Peukertův. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str.
V obr. (1930),
. 314. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73. 557. (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek. 42). itoměr
Martienssen-Ferrarisův. (1919), str
