Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
(1919), str. (1930),
.
Km itom Peukertův. 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F).
N měří kmitočet resonaněními přístroji str.II. Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc.
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami.
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00.
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými.
l) (1932), str. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem. Kmity
mají průběh jako obr. Kmitoměry. 312. 313. 557. itoměr
Martienssen-Ferrarisův.
312). Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr. Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem. 190 191. (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek.5)
O. Kmitočty. nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. (1925),
str. 854; 1926, str. 314. 42).1) Lze jej buditi buď nebo proudem. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73. ETZ 1930, str.
K -
tův. 833. 518. Jednotlivá měření hodnot mag. cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu.
— 1
Obr. 124 obr. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr. Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris. Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností.
V obr. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr. Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str. 187, str
