Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
(1925),
str.
V obr. itoměr
Martienssen-Ferrarisův. Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris.
312). Jednotlivá měření hodnot mag.
Km itom Peukertův. cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu. Kmitočty. 124 obr.
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými. Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc. 314. 312. 313.
N měří kmitočet resonaněními přístroji str. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str.
— 1
Obr. 518. svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr. (1930),
. 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí.
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00.
K -
tův. Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem.5)
O. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F). Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr. Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností. Kmitoměry. 833. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr. 854; 1926, str. Kmity
mají průběh jako obr. (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek. 557. Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor. (1919), str. ETZ 1930, str. 187, str. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod.II.
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami.1) Lze jej buditi buď nebo proudem. 190 191. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr. nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem.
l) (1932), str. 42)
