Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
124 obr.5)
O.
K -
tův. Kmitoměry. Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor. (1925),
str. 187, str. 854; 1926, str. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F). nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem.
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými. cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu. 314.
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr. Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris. Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem. 313. 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí. ETZ 1930, str. (1919), str. itoměr
Martienssen-Ferrarisův.1) Lze jej buditi buď nebo proudem.
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami. 42). Kmity
mají průběh jako obr. (1930),
. 312. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73.
312). Kmitočty. 518. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str.
N měří kmitočet resonaněními přístroji str. (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek.II. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr.
V obr. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností.
l) (1932), str. 557. 190 191. Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr. svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr. 833.
Km itom Peukertův. Jednotlivá měření hodnot mag.
— 1
Obr
