Technický průvodce pro inženýry a stavitele

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .

Vydal: Česká matice technická Autor: Červený - Řehořovský

Strana 158 z 422

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Podobné zařízení do 3 Laboratoire Ampére, Paris. 854; 1926, str. l) (1932), str. 137 napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná- razů zvětší zvýšením napětí. (1930), . 124 obr. svorky tlumiv­ ky odporu sérii se připojí napětí hleda­ ným kmitočtem (obr.1) Lze jej buditi buď nebo proudem. K - tův. 42). Železného jádra Teslův transformátor nemá; mag tok jde vzduchem. d) Zkouší obyčejně kmity tlume­ nými, někdy však netlumenými. — 1 Obr.5) O. 314. Generátorem tlumených kmitů je Teslův transformátor. Kmitoměry. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T, jehož napětí usměrní ventilem. ETZ 1930, str. itoměr Martienssen-Ferrarisův. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách Obr. 312). Je-li kondensátor dosti nabit, přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým kmitočtem co= (l/s, F). 557. 312. 833.II. Vedle oněch přístrojů užívá ještě těchto způsobů: 73. Aby napětí v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet, čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým odporem variátoru r (obr. (1925), str. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je cejchován jako kmitoměr. N měří kmitočet resonaněními přístroji str. 190 191. P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00. (H) těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek. 313. nevzniká na­ pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou, a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. Jednotlivá měření hodnot mag. Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1) Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými lampami. cívce l_2 Teslova trans­ formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu. 33), dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji (D str. 187, str. Kmitočty. (1919), str. Cívka Lj má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2 s mnoha závity, takže značný převod. V obr. Takové zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi­ nutí napětí při kc. Kmity mají průběh jako obr. Km itom Peukertův. 518