Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
1) Lze jej buditi buď nebo proudem. 314. Vliv kolísání napětí vyloučí velkým
odporem variátoru r
(obr. 833. 311 budí proudem obyčejného transformátoru T,
jehož napětí usměrní ventilem. Jednotlivá měření hodnot mag. Voltmetr svorkách tlumivky (se železným jádrem) je
cejchován jako kmitoměr. 33),
dále elmag eldynamickými případě indukčními přístroji
(D str. (H)
těsnější; zde vzájemná indukěnost obou cívek.
l) (1932), str. (1919), str.
d) Zkouší obyčejně kmity tlume
nými, někdy však netlumenými. 557.
312).
N měří kmitočet resonaněními přístroji str. 313) složen tlumivky kondensátoru sérii; svorkách
Obr. 137
napětí řídí doskokem jiskřišť měří jiskřištěm Počet ná-
razů zvětší zvýšením napětí. 518. 312.
Km itom Peukertův. 854; 1926, str. Cívka Lj
má několik málo závitů silného drátu, soustředně L2
s mnoha závity, takže značný převod. Je-li kondensátor dosti nabit,
přeskočí jiskřišti jiskra, obvod kmitá tlumeně svým
kmitočtem co= (l/s, F). svorky tlumiv
ky odporu sérii se
připojí napětí hleda
ným kmitočtem (obr. (1925),
str.
K -
tův.5)
O.II. 313. 190 191. nevzniká na
pětí okamžitě vzniku oscilací nýbrž amplitudy rostou,
a tím rychleji, čím vazba obou okruhů M/^LyZ^. Takové
zařízení2) Hermsdorf-Schomburg-Isolatoren vinutí
Teslova transformátoru napájí generátoru strmých vln, vi
nutí napětí při kc. Aby napětí
v L-2 bylo nejvyšší, jsou oba obvody naladěny týž kmitočet,
čehož dosáhne vhodnou vlastní kapacitou indukčností. cívce l_2 Teslova trans
formátoru vzniká pak vysoké napětí vysokého kmitočtu. Vedle oněch
přístrojů užívá ještě
těchto způsobů:
73. 42). Podobné zařízení do
3 Laboratoire Ampére, Paris. 187, str.
V obr.
Na kmity netlumené3) užívá alternátorů (Alexanderson,1)
Bethenod), generátorů obloukových nebo nejlépe elektronovými
lampami. itoměr
Martienssen-Ferrarisův. Generátorem tlumených kmitů
je Teslův transformátor.
P měří rychlosti stroje; počtu pólů pnf00.
— 1
Obr. Železného jádra Teslův
transformátor nemá; mag tok jde vzduchem. Kmitoměry. (1930),
. ETZ 1930, str. Kmity
mají průběh jako obr. Kmitočty. 124 obr
