Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
—
4) Brion Starkstrommesstechnik, str.
Též lze užít usměrňovače točivého (Delon viz str.134 Měření. Na
zkoušený předmět zapne velmi náhle celé napětí, takže dosáhne
plné hodnoty velmi krátkou dobu (10—6— 10—7s) pak pone-
náhlu klesá. Je-li
hrot jiskřiště kladny, nastane přeskok, tím stoupne napětí na
velikém vybíjecím odporu uastane preskok čímž se
nabíjí kondensátor nějž již bere proud zkoušce. 141),
jehož nevýhodou jiskření. 1237. 306. 603— 606). 305, jež nema této vady. 461. Takové usměrňovače jsou
i pro trojfázový proud.
i) 1930, str. 411, obr. 1480. —
5) BSEV 1933, str.
dvojnásobné napětí, jež jiskřiště nesnese. Přeruši-li
se jiskra obou jiskřištich, vybije spojka hrotu jiskřiště 2
a desky jiskřiště přes odpor Při opačné polaritě transfor
mátoru' pak celé zpětné napětí rozděK obě jiskřiště
stejně, každé ji
skřiště jen a
přeskok nenastane. ETZ 1930, str. Klouzáním kůže kovu
se řemen nabije při vzdalo
vání každé nabité části řemene
od kovu klesá její kapacita
k zemi tím roste její napětí.
Tak dostal Ugrimov3) při rychlosti řemene m/s. Tvar vlny (obr. 1925, str. 205, Springer, Berlin 1933. Tvar vlny strmým čelem. 1400 ss. 1089.^ arx1) (AEG) navrhl
spojení dvěma jiskřišti podle obr.2)
Nejjednodušším generáto
rem kožený řemen hna
ný dvěma kovovými řemenice
mi.
.
Kondensátor a
tlumivka zlepšují
křivku usměrněného
napětí; tvoří
totiž kmitající obvod,
jehož působením do
stane přeskoku
v vyšší napětí a
J pak snáze působí; vzniklými kmity též zmenší ztráty na
pětí jiskřištích.
cj (vlnou strmým čelem) zkoušejí
hlavně isolátory5) první závity vinutí strojů (obr. 306) charakterisuje strmost, rychlost
vzrůstu napětí (tg a), doba vzrůstu (délka čela), max. Při něm lze regulovali velikost usměr
něného napětí tím, natáčí stator synchronního motorku, ženou
cího usměrňovači rameno, takže
dotyk ramene kontakty na
stane různém okamžiku pe
riody. Vhodným spojením docílit transformátorem
500 ef. napětí m
Obr
