Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
dvojnásobné napětí, jež jiskřiště nesnese. Při něm lze regulovali velikost usměr
něného napětí tím, natáčí stator synchronního motorku, ženou
cího usměrňovači rameno, takže
dotyk ramene kontakty na
stane různém okamžiku pe
riody. —
5) BSEV 1933, str. Klouzáním kůže kovu
se řemen nabije při vzdalo
vání každé nabité části řemene
od kovu klesá její kapacita
k zemi tím roste její napětí. Tvar vlny strmým čelem.2)
Nejjednodušším generáto
rem kožený řemen hna
ný dvěma kovovými řemenice
mi. Je-li
hrot jiskřiště kladny, nastane přeskok, tím stoupne napětí na
velikém vybíjecím odporu uastane preskok čímž se
nabíjí kondensátor nějž již bere proud zkoušce. 141),
jehož nevýhodou jiskření. Tvar vlny (obr. ETZ 1930, str.
Též lze užít usměrňovače točivého (Delon viz str. 305, jež nema této vady.
. napětí m
Obr. 306) charakterisuje strmost, rychlost
vzrůstu napětí (tg a), doba vzrůstu (délka čela), max. 461. Takové usměrňovače jsou
i pro trojfázový proud. Přeruši-li
se jiskra obou jiskřištich, vybije spojka hrotu jiskřiště 2
a desky jiskřiště přes odpor Při opačné polaritě transfor
mátoru' pak celé zpětné napětí rozděK obě jiskřiště
stejně, každé ji
skřiště jen a
přeskok nenastane. 411, obr. 1400 ss. 1480. 306.^ arx1) (AEG) navrhl
spojení dvěma jiskřišti podle obr. Vhodným spojením docílit transformátorem
500 ef. 1089.
Kondensátor a
tlumivka zlepšují
křivku usměrněného
napětí; tvoří
totiž kmitající obvod,
jehož působením do
stane přeskoku
v vyšší napětí a
J pak snáze působí; vzniklými kmity též zmenší ztráty na
pětí jiskřištích. 205, Springer, Berlin 1933. 1237.134 Měření.
Tak dostal Ugrimov3) při rychlosti řemene m/s.
i) 1930, str.
cj (vlnou strmým čelem) zkoušejí
hlavně isolátory5) první závity vinutí strojů (obr. 1925, str. —
4) Brion Starkstrommesstechnik, str. 603— 606). Na
zkoušený předmět zapne velmi náhle celé napětí, takže dosáhne
plné hodnoty velmi krátkou dobu (10—6— 10—7s) pak pone-
náhlu klesá
