Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
461. 1480. Na
zkoušený předmět zapne velmi náhle celé napětí, takže dosáhne
plné hodnoty velmi krátkou dobu (10—6— 10—7s) pak pone-
náhlu klesá. 306.134 Měření.
cj (vlnou strmým čelem) zkoušejí
hlavně isolátory5) první závity vinutí strojů (obr. 305, jež nema této vady. Přeruši-li
se jiskra obou jiskřištich, vybije spojka hrotu jiskřiště 2
a desky jiskřiště přes odpor Při opačné polaritě transfor
mátoru' pak celé zpětné napětí rozděK obě jiskřiště
stejně, každé ji
skřiště jen a
přeskok nenastane. 1089. 205, Springer, Berlin 1933. Tvar vlny strmým čelem.
Kondensátor a
tlumivka zlepšují
křivku usměrněného
napětí; tvoří
totiž kmitající obvod,
jehož působením do
stane přeskoku
v vyšší napětí a
J pak snáze působí; vzniklými kmity též zmenší ztráty na
pětí jiskřištích.2)
Nejjednodušším generáto
rem kožený řemen hna
ný dvěma kovovými řemenice
mi. napětí m
Obr.^ arx1) (AEG) navrhl
spojení dvěma jiskřišti podle obr. 1400 ss. 141),
jehož nevýhodou jiskření. —
5) BSEV 1933, str. 603— 606). Klouzáním kůže kovu
se řemen nabije při vzdalo
vání každé nabité části řemene
od kovu klesá její kapacita
k zemi tím roste její napětí.
. 1925, str.
i) 1930, str. 1237.
dvojnásobné napětí, jež jiskřiště nesnese. Tvar vlny (obr. 411, obr. Vhodným spojením docílit transformátorem
500 ef. ETZ 1930, str. 306) charakterisuje strmost, rychlost
vzrůstu napětí (tg a), doba vzrůstu (délka čela), max. Při něm lze regulovali velikost usměr
něného napětí tím, natáčí stator synchronního motorku, ženou
cího usměrňovači rameno, takže
dotyk ramene kontakty na
stane různém okamžiku pe
riody. Je-li
hrot jiskřiště kladny, nastane přeskok, tím stoupne napětí na
velikém vybíjecím odporu uastane preskok čímž se
nabíjí kondensátor nějž již bere proud zkoušce. —
4) Brion Starkstrommesstechnik, str.
Tak dostal Ugrimov3) při rychlosti řemene m/s. Takové usměrňovače jsou
i pro trojfázový proud.
Též lze užít usměrňovače točivého (Delon viz str
