Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
205, Springer, Berlin 1933. 1089. Tvar vlny (obr.
Též lze užít usměrňovače točivého (Delon viz str. napětí m
Obr. 461. Přeruši-li
se jiskra obou jiskřištich, vybije spojka hrotu jiskřiště 2
a desky jiskřiště přes odpor Při opačné polaritě transfor
mátoru' pak celé zpětné napětí rozděK obě jiskřiště
stejně, každé ji
skřiště jen a
přeskok nenastane.
. —
4) Brion Starkstrommesstechnik, str.
i) 1930, str. Tvar vlny strmým čelem. 1925, str.
Tak dostal Ugrimov3) při rychlosti řemene m/s. Při něm lze regulovali velikost usměr
něného napětí tím, natáčí stator synchronního motorku, ženou
cího usměrňovači rameno, takže
dotyk ramene kontakty na
stane různém okamžiku pe
riody. 305, jež nema této vady.^ arx1) (AEG) navrhl
spojení dvěma jiskřišti podle obr. 141),
jehož nevýhodou jiskření.
cj (vlnou strmým čelem) zkoušejí
hlavně isolátory5) první závity vinutí strojů (obr. 306) charakterisuje strmost, rychlost
vzrůstu napětí (tg a), doba vzrůstu (délka čela), max. Vhodným spojením docílit transformátorem
500 ef. 1480.2)
Nejjednodušším generáto
rem kožený řemen hna
ný dvěma kovovými řemenice
mi. Klouzáním kůže kovu
se řemen nabije při vzdalo
vání každé nabité části řemene
od kovu klesá její kapacita
k zemi tím roste její napětí. Na
zkoušený předmět zapne velmi náhle celé napětí, takže dosáhne
plné hodnoty velmi krátkou dobu (10—6— 10—7s) pak pone-
náhlu klesá. 1237. 603— 606). Takové usměrňovače jsou
i pro trojfázový proud.
Kondensátor a
tlumivka zlepšují
křivku usměrněného
napětí; tvoří
totiž kmitající obvod,
jehož působením do
stane přeskoku
v vyšší napětí a
J pak snáze působí; vzniklými kmity též zmenší ztráty na
pětí jiskřištích. —
5) BSEV 1933, str.
dvojnásobné napětí, jež jiskřiště nesnese. Je-li
hrot jiskřiště kladny, nastane přeskok, tím stoupne napětí na
velikém vybíjecím odporu uastane preskok čímž se
nabíjí kondensátor nějž již bere proud zkoušce. ETZ 1930, str. 1400 ss.134 Měření. 411, obr. 306
