Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
4)
70. Pak je
(e (s0- 6^r (F)
Na měření diel. konstanty (Nernst). Pro hmoty
se značnou vodivostí (na př. Kapacita změří znovu. Pak je
E C/C0. I{2 jsou řiditelné kapalinové odpory, C3a kondensá
tory,jejichž kapacita mění větším neb
menším zasunutím skleněné desky. Pak mezi desky vloží zkoušený
vzorek tloušťky diel. Jsou
to hlavně rušivé kapacitní vazby, povrchové proudy výboje. vzduchem 1).
Pro určení diel. Dají
se však vhodným odstíněním ochrannými elektrodami zmírnit
neb odstranit. Kapa
cita zjistí, ale nemusí měřit.
•)J 1929, str. elektrolyty) hodí můstkové metody3)
a vysoký kmitočet, aby minimum vyniklo.
Připojí přepínačem neb C4
a změnou jednoho nich, př. Způsoby pro měření jsou podobné již uvedeným pro
malé výkony. 286. 442. (metoda výchylková).
1. 1927, str.
Pro pevná dielektrika užívá jednoduchého můstku. 533.
.
Měření diel. C4,
jenž musí býti cejchován, vždy na
staví rovnováha můstku.
Je nádobka dvěma elektrodami. konstantou Aby byla táž kapacita jako pře
dešle, musí elektrody sebe vzdálit takže jsou dvě vrstvy
dielektrika, vzduch zkoušená hmota. 1086. konstanty roztoků jsou zvláštní způsoby. Je-li z,
je rozdíl obou stavení dvojnásob
kem kapacity C'4— G. Jiný způsob1) Ploché elektrody jsou sebe vzdáleny
o tloušťku dielektrika při čemž mezi nimi vzduch (80= 1). Zkou
šené dielektrikum kondensátoru C. 1931, str. 125
zkoušena hmota změření kapacity elektrod vzorkem, vzdá
lenost elektrod nezmění.
‘ 1919, str.
Obr.IJ. konstantou dostaneme Cg. 453; (1925), str. Pak d/(d (cm). ztrát ztrát koronou při soustavě jedno
fázové. konstanty kapalin užívá můstku podle
obr. Měření diel. Jednotlivá měření hodnot mag. 19). konstantou dostaneme nakonec kapalinou známou
diel. tomu jsou výhodné watt-
metry, jež mají plnou výchylku již při malém cos (až 0’02) a
malý posun cívce napětí (tg 00006, viz str. 286. 881. Tak dosta
neme C4, pak zkoušenou kapalinou
s diel.
Nejprve měří nádobkou prázdnou,
t. —
4) Vašíček: Chemické listy, II, 10. Měření těchto ztrát konají skoro vždy při vyžadují
opatrnosti zkušenosti5), neboť mnoho vlivů, jež zde působí
