Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Lze jím měřit trojfázový proud. Při u
lze jalovou práci měřiti obyčejným elměrem, připojí-li cívka
napětí druhou fázi, takže napětí pošinuté 90° (obr. Elměry čtením B
jsou podle Arona. Při sinusovkách jsou
značné chyby závislé coscp při (p= 30°, 9°/0při tp= 60°)
*) 1929, str. 1928, str. 657. 766 482.
mag tok <3>e magnetu napětí <J>ŕ magnetu proudu spolu fázi.
Jalovou činnou práci měří
Eighi2) (systém ABC Stabi-
limenti Siry-Chamon, Milano)
třemi činnými elměry (obr. Práce zdánlivá. Jalový elm pro soustavu trojfázovou (Iliovici).
268). Ett 1929, str. 295. 268. 317, Ett 1928, str. 111). 267. 267). Způsoby jsou podobné jako při měření
výkonu (str.116 Měření. Měření činné jalové práce třemi elm ěry
(Righi, systém ABC}.
P způs oby Schmiedel3) měří stejnosměrným eldyna-
mickým elměrem, jenž napájí usměrněným proudem napětím. Cel
ková práce činná je
A -f- práce jalová je
(A O/VF
a měří správně při
nesouměrném zatížení
fází, jsou-li fázová na
pětí souměrná.
.
Takový elměr větší spotřebu než elměr vnitřním pošinutím
toků. 266).
Při přibližně souměrném zatížení
užívá Iliovici1) elměru dvěma wattovými sj^stémy, nichž každý
Obr.
magnet proudu dvě cívky, jednu druhou závity (obr.
62.
3) S7.
Způsob přesný při obdélníkových křivkách.
Obr.
Elměr měří jalovou práci podle vztahu
^[®ia e32(2 *'i)] =
= iflT qp+ cos q)
