Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
190 ,Berlin 1930, Springer.
. 102, 1933, str.
2) 1933, str. 66.114 Měření. transformátoru napětí. Elm dvěma systémy pro trojfázový proud středním vodičem. 115.
jsou elměry pro činnou práci podle str. 261.
60.
Při souměrném zatížení sítě vodiči měří celkovou práci elměr
s jedním systémem (obr. 262. 263. 262) podle vztahu
^(li X2) í2cos cpd .
Není-li (nesinusové křivky neb nevyvážená napětí), sku
tečný výkon větší cos cp3, což elměr neměří. Práci
vn lze měřiti podle Mortona2) straně transformátoru tak,
Obr. Měření práce straně bez
trojfázovou soustavu. Má-li soustava střední
vodič, lze měřiti celkovou práci elměrem dvěma systémy, jehož
magnety proudu mají dvoje vinutí (obr. Měření práce bez měřicích transformátorů.
že měří zvláště práce, již transformátor odevzdal, ztráty že
leze3) ztráty mědi.
Obr. 27. 261). Elm jedním
systémem pro souměrně zatíženou Obr. Aby^měření bylo
správné1), musí býti součet všech fázových napětí x-f- 2-j- 3—
= Elměr totiž měří práci podle vztahu
<7, cos <p, ^(I2— I3) zcos cp2dt. Práce odevzdaná měří obyčejným elměrem,
L) Krukowski: Grundziige der Záhlerteclinik, str
