Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Přepne-li polohy spojí nabitý nenabitý C2, náboj
se rozdělí napětí klesne Pak je
C2= '-e (F, V)
Nelze-li kapacitu voltmetru zanedbati, vzorci -f- ť7t,)
místo 6’,. Pak při stisknutém dají
současně polohy Galvanometr
při tom nesmí ukázat výchylky; pak je
Obr. Mag indukce jádře probíhá pak podle hysteresní smyčky b
(obr. 196.
b) (Thomson).
Obr. 195 napřed nabijí oba kon-
Cl densátory tím, dají polohy
1 stiskne k,. Totéž učiní kondensátorem neznámé
kapacitě C2; výchylka a2. Závisí též proudu. Tato hodnota změří zdánlivého skutečného
příkonu, třemi ampérmetry nebo voltmetry.
Měření kapacity rozdě- (J1/C2 )
lením náboje (Faraday. #
Měření kapacity
kompensací (Thomson).
. 195. 196) srovná známým Statický voltmetr
V nepatrnou kapacitu. Při spo
jení dle obr.
a) •
a) třeba znát balistickou konstantu galvano
metru. 194.Měření. Měření samoindukčnosti cívky
se železným jádrem substitucí.
fj) Kondensátor známou kapacitou na
bije určité napětí pak vybije přes balistický galvanometr,
Obr. Chyby může způsobit diel hysterese. Kondensátor nabije napětí vybije přes balistický
galvanometr. Náboj prošlý Pak je
G Q/E (F, V). Kapacity.
což výchylku at.)
c) (Faraday). 192). Je-li poloze nabije E. Ne
známé (obr.
a Tm.
44. Bylo-li napětí zdroje obou pří
padech stejné, C2= a2/a,
