Autoři neměli práci snadnou, neboť v některých úsecích tohoto rozsáhlého oboru není soustavných spisů vůbec, a materiál jest rozptýlen po časopisech, po publikacích firem nebo po referátech sjezdů. Mimo t o museli autoři často tvořiti nejen nové názvy, ale poj my. V š u d e a u t o ř i u v á d ě j í l i t e r a t u r u , a k d e t ř e b a i v ýrobc e, t a k ž e l z e p o p s a n é d á l e s t u d o v a t i n e b o b j e d n a t i . A u t o ř i n a v a z u j í n a m o h u t n ý t o k m e z i n á r o d n í p r á c e t a k , a b y n a š i e l e k t r o t e c h n i k o v é d o s t a l i p ř e h l e d co n e j ú p l n ě j š í .
Při spo
jení dle obr.
a) •
a) třeba znát balistickou konstantu galvano
metru. Pak při stisknutém dají
současně polohy Galvanometr
při tom nesmí ukázat výchylky; pak je
Obr. 195. 196. Bylo-li napětí zdroje obou pří
padech stejné, C2= a2/a,. Mag indukce jádře probíhá pak podle hysteresní smyčky b
(obr. Měření samoindukčnosti cívky
se železným jádrem substitucí. Totéž učiní kondensátorem neznámé
kapacitě C2; výchylka a2. 192). Náboj prošlý Pak je
G Q/E (F, V). Kondensátor nabije napětí vybije přes balistický
galvanometr.
a Tm.
Měření kapacity rozdě- (J1/C2 )
lením náboje (Faraday. Ne
známé (obr. 196) srovná známým Statický voltmetr
V nepatrnou kapacitu. Tato hodnota změří zdánlivého skutečného
příkonu, třemi ampérmetry nebo voltmetry. Závisí též proudu.
b) (Thomson). Kapacity.
fj) Kondensátor známou kapacitou na
bije určité napětí pak vybije přes balistický galvanometr,
Obr.
což výchylku at.Měření. 195 napřed nabijí oba kon-
Cl densátory tím, dají polohy
1 stiskne k,.
44. Chyby může způsobit diel hysterese. Je-li poloze nabije E. #
Měření kapacity
kompensací (Thomson).)
c) (Faraday).
Obr.
Přepne-li polohy spojí nabitý nenabitý C2, náboj
se rozdělí napětí klesne Pak je
C2= '-e (F, V)
Nelze-li kapacitu voltmetru zanedbati, vzorci -f- ť7t,)
místo 6’,. 194.
