) minimální
tloušlce ca.
Příklady uložení kabelů jsou obr. Vodorovné přepášky nepoužívají mesi vrstvami kabelů
do kV.
Kabely sdělovací pomocných obvodů mohou být uloženy menších
hloubkách^ důvodů, aby nsbylo nuisao roisiřovmt šířku výkopu rýhy. Vzdálenosti
(mezery obvyklé) mezi souběžnými kabely l*e nutných pří
padech zmenšit, je-li mezi kabely svislá přepážka dostatečné mechanicky
pevná odolávající oblouku.
Při kladení paralelních vedení doporučuje střídání sledu fáaí (RST,
T5R, RTS atd.
b) Klást kabely celé trase vrstvách (pod) sebou nedovoluje.), aby kabely stejné fáze všech paralerních soustavách měly
přibližně stejnou indukčnost.
Ve stavebních objektech.
Pro uložení jednožilových kabelů volí bul uspořádání tří jednoži-
lových kabelů trojúhelníku bez mezer, anebo vedle sebe jedné rovině
bez mezer. Doporučuj® minimálni mezera ca.) musí být spolehlivá zajištěny proti
účinků* zkratových proudů. Kabely
nn mohou klást těsni vedle sebe, nad (pod) sebou.
Jeinožilové kabely uložené stavebních objektech (tj. 130 137. budovách,
kabelových prostorech, kanálech apod.
Při uspořádání kabelů vrstvách tmá (pod) sebou uplatňuj® lásada^
aby kabely vyššího napětí byly dole, nižšího nahoře aby, pokud možno,
uložení nebylo osové.
155
. Doporučuje uložení kabelů kovových lávkách
(roštech).
Výjimku l*e učinit výjimečně ta®, kde šířka pásma při vod«rovné® uložení
kabelů nsdost&iaSoá (mpr® chodníku« zúžení trasy apod®)
V takových případech kabely^ reepo jednotlivé vrstvy kabelů oddě
lují nehořlavými mechanickými pevnými vodorovnými přepážka®!, odolávají
cími oblouku (n&př« cihly, desky, beton, tvárnice ¡apod.Je-li témže výkopu (trase) více silových kabelů vadle sebe nebo nad
(pod) sebou, musí být mezi nimi věech směrech mezery