), aby kabely stejné fáze všech paralerních soustavách měly
přibližně stejnou indukčnost. 130 137.
b) Klást kabely celé trase vrstvách (pod) sebou nedovoluje.
Kabely sdělovací pomocných obvodů mohou být uloženy menších
hloubkách^ důvodů, aby nsbylo nuisao roisiřovmt šířku výkopu rýhy.
Pro uložení jednožilových kabelů volí bul uspořádání tří jednoži-
lových kabelů trojúhelníku bez mezer, anebo vedle sebe jedné rovině
bez mezer.
Příklady uložení kabelů jsou obr.Je-li témže výkopu (trase) více silových kabelů vadle sebe nebo nad
(pod) sebou, musí být mezi nimi věech směrech mezery.
Jeinožilové kabely uložené stavebních objektech (tj. Kabely
nn mohou klást těsni vedle sebe, nad (pod) sebou.) minimální
tloušlce ca. Vodorovné přepášky nepoužívají mesi vrstvami kabelů
do kV. Doporučuj® minimálni mezera ca. Doporučuje uložení kabelů kovových lávkách
(roštech). Vzdálenosti
(mezery obvyklé) mezi souběžnými kabely l*e nutných pří
padech zmenšit, je-li mezi kabely svislá přepážka dostatečné mechanicky
pevná odolávající oblouku.
Ve stavebních objektech.) musí být spolehlivá zajištěny proti
účinků* zkratových proudů.
155
.
Při kladení paralelních vedení doporučuje střídání sledu fáaí (RST,
T5R, RTS atd. budovách,
kabelových prostorech, kanálech apod.
Při uspořádání kabelů vrstvách tmá (pod) sebou uplatňuj® lásada^
aby kabely vyššího napětí byly dole, nižšího nahoře aby, pokud možno,
uložení nebylo osové.
Výjimku l*e učinit výjimečně ta®, kde šířka pásma při vod«rovné® uložení
kabelů nsdost&iaSoá (mpr® chodníku« zúžení trasy apod®)
V takových případech kabely^ reepo jednotlivé vrstvy kabelů oddě
lují nehořlavými mechanickými pevnými vodorovnými přepážka®!, odolávají
cími oblouku (n&př« cihly, desky, beton, tvárnice ¡apod
