) minimální
tloušlce ca.) musí být spolehlivá zajištěny proti
účinků* zkratových proudů.
Při kladení paralelních vedení doporučuje střídání sledu fáaí (RST,
T5R, RTS atd.), aby kabely stejné fáze všech paralerních soustavách měly
přibližně stejnou indukčnost. budovách,
kabelových prostorech, kanálech apod.
b) Klást kabely celé trase vrstvách (pod) sebou nedovoluje.
Jeinožilové kabely uložené stavebních objektech (tj.
Kabely sdělovací pomocných obvodů mohou být uloženy menších
hloubkách^ důvodů, aby nsbylo nuisao roisiřovmt šířku výkopu rýhy. Kabely
nn mohou klást těsni vedle sebe, nad (pod) sebou.
155
.Je-li témže výkopu (trase) více silových kabelů vadle sebe nebo nad
(pod) sebou, musí být mezi nimi věech směrech mezery. 130 137. Vzdálenosti
(mezery obvyklé) mezi souběžnými kabely l*e nutných pří
padech zmenšit, je-li mezi kabely svislá přepážka dostatečné mechanicky
pevná odolávající oblouku. Doporučuj® minimálni mezera ca.
Pro uložení jednožilových kabelů volí bul uspořádání tří jednoži-
lových kabelů trojúhelníku bez mezer, anebo vedle sebe jedné rovině
bez mezer. Vodorovné přepášky nepoužívají mesi vrstvami kabelů
do kV. Doporučuje uložení kabelů kovových lávkách
(roštech).
Ve stavebních objektech.
Při uspořádání kabelů vrstvách tmá (pod) sebou uplatňuj® lásada^
aby kabely vyššího napětí byly dole, nižšího nahoře aby, pokud možno,
uložení nebylo osové.
Příklady uložení kabelů jsou obr.
Výjimku l*e učinit výjimečně ta®, kde šířka pásma při vod«rovné® uložení
kabelů nsdost&iaSoá (mpr® chodníku« zúžení trasy apod®)
V takových případech kabely^ reepo jednotlivé vrstvy kabelů oddě
lují nehořlavými mechanickými pevnými vodorovnými přepážka®!, odolávají
cími oblouku (n&př« cihly, desky, beton, tvárnice ¡apod