Propojovací schémata ukazují spojení mezijednotlivými elektrickými prvky obvodu. Vodičejsou zakresleny podle skutečné polohy (obr. 7).Obr. 7 Propojovací schémaSchémata zapojení elektrických přístrojůukazují elektrické zapojení uvnitř přístroje sevšemi potřebnými spojeními, např. nasvorkovnici.Spojovací schémata zobrazují elektrickáspojení mezi přístroji nějakého zařízení, např.elektrické spojení mezi ovládacím panelem,spínací skříňkou a elektrickými pohonyjeřábu.Časové diagramy ukazují průběh činnostinebo stavů v závislosti na čase, např. přiovládání topení nebo pohonu bubnu u sušičkyprádla (obr. 8).Obr. 8 Schéma zapojení sušičky s časovým spínačemFunkční schémata zapojení se používají ke znázorněníčíslicového řízení (obr. 9) a řízení PLC.Obr. 9 Funkční schéma zapojeníPři návrhu a přípravě technické dokumentace je nutné dodržet následující zásady:• Obvody se znázorňují v bezproudovém stavu. Spínače se kreslí vždy s rozpojenýmikontakty. Ručně ovládané kontakty se označují dvojitou šipkou (tabulka 4).• Různá schémata zapojení musí na sebe navazovat. Proto se musí všechny prvky v různýchschématech obvodu označovat jednotně.• Musí být jednoznačně označeny vnější svorky, aby b
Autor: SSOŠ a SSOU BEAN s.r.o.
Strana 16 z 84
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
o., Českobrodská 32a, 191 Praha 9
16
I když některé myšlenky této teorie roku 1911 ukázaly později jako nesprávné,
nejdůležitější poznatky mají platnosti dnešní době. Přeměny energie elektronovém obalu jsou totiž
spojeny vyzařováním elektromagnetického záření, které můžeme zkoumat
spektroskopickými metodami. Proto atomová fyzika dva základní
obory: fyziku elektronového obalu jadernou fyziku.SSOŠ SSOU BEAN s. Jednotkou proudu (I) jeden ampér (A). Velikost náboje protonu elektronu je
stejná rovna elementárnímu elektrickému náboji 1,6 10-19
C.
Struktura atomu studuje především tak, vnějším zásahem snažíme atom rozčlenit na
jeho stavební částice.
Izolanty jsou látky, které neobsahují volné elektrony, proto nevedou elektrický proud
(sklo, slída, guma, umělé hmoty apod. Jedinou
zápornou částicí elektronového obalu elektron. Poměrně snadno nám podaří elektronového obalu, kde stačí
elektronu dodat nepříliš velkou energii elektron elektronového obalu uvolní. přiložení elektrického napětí vodiči nastane tok elektronů směrem ke
kladnému pólu zdroje.). Pohyb elektronů sice zůstane chaotický, avšak výsledný směr stejný se
směrem působícího elektrického pole. Protože elektrická vodivost závisí fyzikálních
podmínkách (teplota, vlhkost, skupenství, tlak apod.
.
Vodiče jsou látky, které obsahují velké množství volných elektronů, jejichž pohyb je
nahodilý. Jsou to:
• každý atom jádro elektronový obal,
• jádro atomu mnohem menší než celý atom, (jádro atomu průměr řádově 10-15
m,
kdežto průměr celého atomu řádově 10-10
m),
• jádro atomu kladný elektrický náboj,
• elektronový obal atomu náboj záporný,
• atomu velikost kladného náboje jádra stejná jako velikost záporného náboje
elektronového obalu atom jako celek elektricky neutrální,
• jádře atomu soustředěna prakticky veškerá hmotnost atomu. uvolnili částice, nichž jádro složeno, musíme dodat značnou energii.), neexistuje přesné rozhraní mezi vodiči,
polovodiči izolanty.
O struktuře elektronového obalu atomu však získáme informaci při menších změnách
energie, než jsou potřebné ionizaci plynu. Vodiče jsou tedy látky, vedoucí elektrický proud (zlato,
stříbro, platina, měď, hliník, železo apod. chemie víme, vodík první prvek
periodické soustavy tedy pořadové číslo 1.
Podstatně složitější problém představuje zkoumání jádra atomu.
2.).
Nejjednodušší strukturu atom vodíku.1.r.4. Tento děj
jsme již poznali učivu výbojích plynech jako ionizaci plynu. Rozdíl mezi vodičem, polovodičem izolantem
Všechny látky nejen ty, které jsou používány elektrotechnice dělíme vodiče,
polovodiče nevodiče (izolanty).
Polovodiče jsou látky přirozené nebo uměle vytvořené, které vedou elektrický proud pouze
za určitých podmínek. tomu, abychom jádro
„rozbili“, tzn.
V jádře atomu vodíku jediná částice kladným nábojem proton. základě konvence (dohody všeobecně uznávané) směr proudu od
plus minus. To
zásadním způsobem ovlivňuje metody výzkumu jádra
