Stručné základy elektrotechniky vykonaly dvěma vydáním i kus dobré průkopnické práce. Vznikly z mé potřeby ku přednáškám na vysoké škole stavebního inženýrství při vysokém učení technickém v Praze a na vysoké škole báňské v Příbrami. Že kniha byla oblíbená i na vyšších školách průmyslových, ba jako spis pro rekapitulaci před zkouškami z obecné elektrotechniky na elektrotechn. fakultě pražské, mi bylo mnohokráte prokazováno.
Autor: Václav Pošík
Strana 80 z 500
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
.
S dokázal, plocha hysteresní smyčky ve
zcela určitém vztahu práci, spotřebované třením molekul
při úplném magnetisačním cyklu stanovil pro tuto práci
(A) rovnici
(50)
Zde značí zv.
Zeslabí-li nato proud po
stupně nulu, dostane se
podobně křivka de, při
H směr proudu ob
rátí zesilováním magneti-
sace dospěje
se opět křivce efa. 43. hysteresní koeficient Steinmetzův,
B ne;jvětší sycení obr. vzduchu tedy hysterese není.Obrátíme-li směr proudu zesilujeme-li zase magnetisační
proud, nutno vynaložiti magnetující sílu oč, aby prstenec
byl zcela nemagnetický. Získaná křivka nazývá ste-
resní. Při měkkém železe jest úzká, při oceli široká, při vzdu
chu (cívce bez železa), kde přechází přímku aod,
půlící bog.) Te
prve dalším zesilováním
proudu nastává opačné
zmagnetování (křivka cd). Tím vykonána
byla jedna ag-
n neboli
t cyklus. Hodnota sluje silou í
či (Brániť se
v těchto mezích molekuly
svému odmagnetování.
ztrátou hysteretickou. Délky
oe jsou téhož významu
jako oc.
Hysíercse jeví při rychlém přemagnetovánt jakožto zahřátí
železa třením molekul značí tedy určitou ztrátu energie, zv. </a),
f počet magnetisačních cyklů vteřinu,
G váhu magnetovaného železa kg
