Stručné základy elektrotechniky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Stručné základy elektrotechniky vykonaly dvěma vydáním i kus dobré průkopnické práce. Vznikly z mé potřeby ku přednáškám na vysoké škole stavebního inženýrství při vysokém učení technickém v Praze a na vysoké škole báňské v Příbrami. Že kniha byla oblíbená i na vyšších školách průmyslových, ba jako spis pro rekapitulaci před zkouškami z obecné elektrotechniky na elektrotechn. fakultě pražské, mi bylo mnohokráte prokazováno.

Autor: Václav Pošík

Strana 72 z 500

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
praxi užívá jich často ve strojírnách hutích dopravě železných součástí (obr. Vede-li jeho závity el. Silokřivky solenoidu zmagnetují totiž železné jádro, jež pak jakožto magnet vy­ dává další silokřivky. Rovněž tomu tak mezi silovými čarami indukčními liniemi. Vsune-li dovnitř solenoidu železné jádro, stává sole­ noid elektromagnetem. této hodnotě jsou zahrnuty veškeré silokřivky, jsoucí uvnitř solenoidu bez železa, silokřivky železném jádru elektromagnetu nově vytvořené. (znač­ ka G). Magnetující účinek elektromagnetu závisí hlavně počtu závitů solenoidu síle proudu ampérech, závity protékající­ ho. Nosnost elektromagnetu dána rovnicí T = B Q 8 tc- 981 000 = 10- kg. 46.26. P okř sol eno ve v (dokud tedy nemá železného jádra) sluje síla m poněvadž lze představiti, silokřivky ve vzduchu uvnitř solenoidu další silokřivky železném jádru vyvozují, čili ndu Zato nazývá ­ d čar, cm2 želez­ ného jádra, neboli (B), jež udává soustavě cgs-ové jednotkami zv. Součin obou hodnot jmenujeme (az). zv. 38. Elektromagnety vyrábějí buďto tvaru podkovovitého nebo t. Tedy magnetující účinek elektromagnetu závisí azjcm, na počtu ampérzávitů silokřivkové dráhy, mag­ netující síle (rov. Možno hodnotu nazírati jako příčinu, hodnotu jako tohoto zjevu. proud, shledá se, počet silokřivek neobyčejně vzrostl.). 39. (43) Zde značí sycení železného jádra, jeho úhrnnou styčnou plochu cm2, jíž kotvu přitahuje.), při jeřábech brzdění spouštěného břemene, kde brzdění se zahájí přerušením proudu, čímž když proud bezděčně se .). Elektrom agnety. tvaru plášťového (obr