Stručné základy elektrotechniky vykonaly dvěma vydáním i kus dobré průkopnické práce. Vznikly z mé potřeby ku přednáškám na vysoké škole stavebního inženýrství při vysokém učení technickém v Praze a na vysoké škole báňské v Příbrami. Že kniha byla oblíbená i na vyšších školách průmyslových, ba jako spis pro rekapitulaci před zkouškami z obecné elektrotechniky na elektrotechn. fakultě pražské, mi bylo mnohokráte prokazováno.
Autor: Václav Pošík
Strana 72 z 500
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
zv.),
při jeřábech brzdění spouštěného břemene, kde brzdění se
zahájí přerušením proudu, čímž když proud bezděčně se
. (43)
Zde značí sycení železného jádra, jeho úhrnnou styčnou
plochu cm2, jíž kotvu přitahuje.
Elektromagnety vyrábějí buďto tvaru podkovovitého nebo
t. 38.26. této hodnotě jsou zahrnuty veškeré silokřivky, jsoucí
uvnitř solenoidu bez železa, silokřivky železném jádru
elektromagnetu nově vytvořené. Tedy
magnetující účinek elektromagnetu závisí azjcm, na
počtu ampérzávitů silokřivkové dráhy, mag
netující síle (rov.
Vsune-li dovnitř solenoidu železné jádro, stává sole
noid elektromagnetem. Vede-li jeho závity el. Elektrom agnety.). praxi užívá jich často
ve strojírnách hutích dopravě železných součástí (obr.
P okř sol eno ve
v (dokud tedy nemá železného jádra) sluje síla
m poněvadž lze představiti, silokřivky
ve vzduchu uvnitř solenoidu další silokřivky železném jádru
vyvozují, čili ndu Zato nazývá
d čar, cm2 želez
ného jádra, neboli (B),
jež udává soustavě cgs-ové jednotkami zv.
Nosnost elektromagnetu dána rovnicí
T =
B Q
8 tc- 981 000
= 10- kg. proud, shledá
se, počet silokřivek neobyčejně vzrostl.). 46. Součin obou hodnot jmenujeme (az). Silokřivky solenoidu
zmagnetují totiž železné jádro, jež pak jakožto magnet vy
dává další silokřivky. tvaru plášťového (obr. Rovněž tomu tak mezi silovými čarami indukčními
liniemi.
Magnetující účinek elektromagnetu závisí hlavně počtu
závitů solenoidu síle proudu ampérech, závity protékající
ho. Možno hodnotu nazírati
jako příčinu, hodnotu jako tohoto
zjevu. (znač
ka G). 39
