Stručné základy elektrotechniky vykonaly dvěma vydáním i kus dobré průkopnické práce. Vznikly z mé potřeby ku přednáškám na vysoké škole stavebního inženýrství při vysokém učení technickém v Praze a na vysoké škole báňské v Příbrami. Že kniha byla oblíbená i na vyšších školách průmyslových, ba jako spis pro rekapitulaci před zkouškami z obecné elektrotechniky na elektrotechn. fakultě pražské, mi bylo mnohokráte prokazováno.
Autor: Václav Pošík
Strana 466 z 500
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
dole. 367.
stupňovým transformátorem tak, měnila stupňovitě
jeho amplituda (obr. 368.
Účinek řídicí mřížky názorný obr. teprve čase teprve oblouk zapálí a
zhasne již ex. 368. Účinek řídicí mřížky.
U obyčejného (neřízeného) usměrňovadla zapálí každé
periodě oblouk jednotlivé nádoby okamžiku, kdy anodové
napětí měří proti katodě okrouhle voltů. Čím později oblouk zapálíme, tím menší část
kladné poloviny usměrňujeme (tím menší jest usměrněné na
pětí), př. čase e-ev (Viz obr.) Kdybychom
po celou kladnou půlvlnu měli mřížce napětí záporné, by
se oblouk vůbec nezapálil nedostali bychom žádný proud
vůbec. Kladné napětí mřížce jmenujeme zážehové. čase dáme mřížce okamžik náraz
kladným napětím, oblouk vznítí potrvá konce kladné
poloviny, pouhý kladný impuls mřížce byl vystřídán
hned záporným napětím.dřívější době bylo možno stejnosměrné napětí regulovati
na př. Užitím řízených mřížek dosáhne
me spojité regulace stejnosměrného napětí tak, ovlivňu
jeme počátek zážehu výbojové nádoby (obr. í
z hořící oblouk však nezhasne hned, nýbrž hoří až
dokonce kladné půlvlny (c). Dáme-li opět mřížce impuls kladným
napětím př. B). 362.
Obr. 368. 367. řízeného
usměrňovadla můžeme toto zápalné napětí libovolně zvýšiti
napětím, působícím mřížce tím žádaném okamžiku
zážeh uvolniti. době změní
me kladné napětí mřížky žáporné (dáme zv. 367. Průběh mřížkového napětí Umf je
patrný obr.
. tlumivkou, nebo jen změnou střídavého napětí, př
