Stručné základy elektrotechniky vykonaly dvěma vydáním i kus dobré průkopnické práce. Vznikly z mé potřeby ku přednáškám na vysoké škole stavebního inženýrství při vysokém učení technickém v Praze a na vysoké škole báňské v Příbrami. Že kniha byla oblíbená i na vyšších školách průmyslových, ba jako spis pro rekapitulaci před zkouškami z obecné elektrotechniky na elektrotechn. fakultě pražské, mi bylo mnohokráte prokazováno.
Autor: Václav Pošík
Strana 466 z 500
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
dřívější době bylo možno stejnosměrné napětí regulovati
na př. 367.
U obyčejného (neřízeného) usměrňovadla zapálí každé
periodě oblouk jednotlivé nádoby okamžiku, kdy anodové
napětí měří proti katodě okrouhle voltů. 368. Dáme-li opět mřížce impuls kladným
napětím př. Kladné napětí mřížce jmenujeme zážehové.
. řízeného
usměrňovadla můžeme toto zápalné napětí libovolně zvýšiti
napětím, působícím mřížce tím žádaném okamžiku
zážeh uvolniti. čase e-ev (Viz obr. Průběh mřížkového napětí Umf je
patrný obr.
Obr. 362.
Účinek řídicí mřížky názorný obr. Užitím řízených mřížek dosáhne
me spojité regulace stejnosměrného napětí tak, ovlivňu
jeme počátek zážehu výbojové nádoby (obr. teprve čase teprve oblouk zapálí a
zhasne již ex.
stupňovým transformátorem tak, měnila stupňovitě
jeho amplituda (obr. 368. době změní
me kladné napětí mřížky žáporné (dáme zv. Účinek řídicí mřížky. dole. 367. čase dáme mřížce okamžik náraz
kladným napětím, oblouk vznítí potrvá konce kladné
poloviny, pouhý kladný impuls mřížce byl vystřídán
hned záporným napětím. 367.) Kdybychom
po celou kladnou půlvlnu měli mřížce napětí záporné, by
se oblouk vůbec nezapálil nedostali bychom žádný proud
vůbec. tlumivkou, nebo jen změnou střídavého napětí, př. B). í
z hořící oblouk však nezhasne hned, nýbrž hoří až
dokonce kladné půlvlny (c). Čím později oblouk zapálíme, tím menší část
kladné poloviny usměrňujeme (tím menší jest usměrněné na
pětí), př. 368
