Stručné základy elektrotechniky vykonaly dvěma vydáním i kus dobré průkopnické práce. Vznikly z mé potřeby ku přednáškám na vysoké škole stavebního inženýrství při vysokém učení technickém v Praze a na vysoké škole báňské v Příbrami. Že kniha byla oblíbená i na vyšších školách průmyslových, ba jako spis pro rekapitulaci před zkouškami z obecné elektrotechniky na elektrotechn. fakultě pražské, mi bylo mnohokráte prokazováno.
Autor: Václav Pošík
Strana 328 z 500
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
271. Tím svítivost fázovacích
Obr.
Jak viděti, oba e
pů sob sobě,
jsouce vzhledem síť
spojeny paralelně.). bodech a,
b, resp. Paralelní spínání dvou
alternátorů „na tem no“. spínačem
paralelně připnouti al
ternátoru (obr. vypínače týž
potenciál.).) objeví vždy příslušný rozdíl obou
napětí strojů II., jehož průběh znázorněn křivkou R
(obr.přes
ným 2paralelně jedné žárovek /z
připojeným, jenž rovněž neukazuje žádného napětí. ndi kát or), které zůstanou temné,po př. 40.
V obr.), čili oba alterná
tory musí běžeti syn-
c (str.
Jsou-li tedy synchro-
nismu, mají body b,
resp. 272.Kromě požadavku nutno zde splnit poža
davky další: stroj, který paralelně připnouti, musí dávati
napětí téže frekvence, jako stroj síť napájející, ale mimo to
musí napětí obou strojů míti (čl. 271. (obr.
Jsou-li všechny tyto
podmínky splněny, lze
alternátor II.).
Proto musí býti voleny buď dvojnásob, napětí (fázovací volt
metr též), nebo musí býti zapjato sérii žárovek přiměřeně více. Než oba al
ternátory přivedou synchronismu,mají křivky obou napětí
navzájem velmi různou fázi (rozdíl 180°), takže fázové lampy
jsou občas vystaveny dvojnásobnému napětí strojovému. běží poněkud
volněji nežli stroj počátku obě křivky skoro kryjí, leč
po několika vlnách již velice rozcházejí čase jsou
skoro protifázi, později pak zase sbližují. 272. 308. Přesvědčíme
se tom i
ž zv. jsou znázorněna dvě stejná střídavá napětí
o frekvenci jen málo lišící, při čemž stroj II. žá
r a-
cí (nebo fáz. viděti, amplitudy těchto vln rostou ma
xima době t2) opět klesají. 271
