Stručné základy elektrotechniky vykonaly dvěma vydáním i kus dobré průkopnické práce. Vznikly z mé potřeby ku přednáškám na vysoké škole stavebního inženýrství při vysokém učení technickém v Praze a na vysoké škole báňské v Příbrami. Že kniha byla oblíbená i na vyšších školách průmyslových, ba jako spis pro rekapitulaci před zkouškami z obecné elektrotechniky na elektrotechn. fakultě pražské, mi bylo mnohokráte prokazováno.
Autor: Václav Pošík
Strana 29 z 500
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
konstantě jed-
E nakisolátorem tloušť
ky a2o diel.6í
at E,
Obr.
TT 4:71-9- 101
Hi ==------;------
resp.
a 3
Poněvadž el. Stanovme, jak pocho
díme, jestliže prostor mezi oběma deskami „vyztužíme“ vložením skle-
. Jak veliké zatí
žení isolačního prostředí?
Stejnoměrné namáhání isolačního prostředí je
H Z122ÍÍ 000 Y/cm.
H2= =
a,
E 101
Q
Q
voltů/cm,
voltů/cm,
c2 o
kde plocha každé desky cm2, čehož plyne, že
lh Go! (n)
t. Dielektrikum složené. namáhání obou isolačních prostředí opačném poměru
jejich dielektrických konstant.
Dále platí, že
Ex E.
Po úpravě dostáváme:
iř =
E e2
al £1
resp. pevnost vzduchu jest jen asi 000 V/cm, tedy blízká hod
notě právě vypočtené, mohl nastati průraz. 2=
E ■%
«1 ■ei
(11a, b)
Nevítaným důsledkem toho je, namáhání rozdělí na
oba isolátory event, tak, větší zatížení přenese slabší
isolátor jak názorně ukazuje
p řík Napětí mezi dvěma kovovými kotouči, vzdálenými od
sebe cm, 000 dielektrikom vzduch 1). konstantě
e2, takže a2= a.
Namáhání jednotlivých vrstev isolačních dáno rovnicemi:
látorem tloušťky o
diel
