Stručné základy elektrotechniky vykonaly dvěma vydáním i kus dobré průkopnické práce. Vznikly z mé potřeby ku přednáškám na vysoké škole stavebního inženýrství při vysokém učení technickém v Praze a na vysoké škole báňské v Příbrami. Že kniha byla oblíbená i na vyšších školách průmyslových, ba jako spis pro rekapitulaci před zkouškami z obecné elektrotechniky na elektrotechn. fakultě pražské, mi bylo mnohokráte prokazováno.
Autor: Václav Pošík
Strana 225 z 500
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Nutno tedy přiváděti nejen energii elek
trickou, rovnocennou prací mechanickou, nýbrž další ener
gii úhradu ztrát (čl.
P rík 38. Jaký bude výkon stroje
jakožto motoru mnoho-li otáček bude konati při témže napětí?
Motor nařídí otáčky 15% menší než jaké byly generátoru,
tedv bude 0,85 880 =-748. Elektrického generátoru výkonu při 880 otáč
kách minutu 440 jest užiti jako motoru.). Smčľ otáčení sériového stroje jakožto generátoru,
b, jakožto motoru. 500
a 750 voltů, př. 63.c)
Obr.).). 111.
Počet otáček motorů není právě tak jako generátorů
ničím vázán může býti libovolný. Účinnost.
Při přeměně elektrické energie mechanickou vznikají
v motorech rovněž tytéž ztráty jako při opačné přeměně ener
gií generátorech. Zato stavějí motory pro
tato napětí dnes normalisovaná: 24, 42, 220, 440, resp. 185. Výkon motoru zmenší poměru
otáček, tudíž
N (46,2 ks).
. 74. Účinnost vyjádří tedy jako
poměr užitečné energie mechanické spotřebované energii
elektrické:
A7m
Iv/ (115)
totéž napětí. více (čl. témže poměru asi zmenší výkon jeho
(rov.
76
