Stručné základy elektrotechniky vykonaly dvěma vydáním i kus dobré průkopnické práce. Vznikly z mé potřeby ku přednáškám na vysoké škole stavebního inženýrství při vysokém učení technickém v Praze a na vysoké škole báňské v Příbrami. Že kniha byla oblíbená i na vyšších školách průmyslových, ba jako spis pro rekapitulaci před zkouškami z obecné elektrotechniky na elektrotechn. fakultě pražské, mi bylo mnohokráte prokazováno.
Autor: Václav Pošík
Strana 225 z 500
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
témže poměru asi zmenší výkon jeho
(rov. Jaký bude výkon stroje
jakožto motoru mnoho-li otáček bude konati při témže napětí?
Motor nařídí otáčky 15% menší než jaké byly generátoru,
tedv bude 0,85 880 =-748. 74.).
76.c)
Obr.
Při přeměně elektrické energie mechanickou vznikají
v motorech rovněž tytéž ztráty jako při opačné přeměně ener
gií generátorech.
P rík 38.
. 500
a 750 voltů, př.). 111. více (čl. Elektrického generátoru výkonu při 880 otáč
kách minutu 440 jest užiti jako motoru.). 63. Nutno tedy přiváděti nejen energii elek
trickou, rovnocennou prací mechanickou, nýbrž další ener
gii úhradu ztrát (čl. Výkon motoru zmenší poměru
otáček, tudíž
N (46,2 ks). Účinnost vyjádří tedy jako
poměr užitečné energie mechanické spotřebované energii
elektrické:
A7m
Iv/ (115)
totéž napětí. 185. Smčľ otáčení sériového stroje jakožto generátoru,
b, jakožto motoru.
Počet otáček motorů není právě tak jako generátorů
ničím vázán může býti libovolný. Účinnost. Zato stavějí motory pro
tato napětí dnes normalisovaná: 24, 42, 220, 440, resp
