Stručné základy elektrotechniky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Stručné základy elektrotechniky vykonaly dvěma vydáním i kus dobré průkopnické práce. Vznikly z mé potřeby ku přednáškám na vysoké škole stavebního inženýrství při vysokém učení technickém v Praze a na vysoké škole báňské v Příbrami. Že kniha byla oblíbená i na vyšších školách průmyslových, ba jako spis pro rekapitulaci před zkouškami z obecné elektrotechniky na elektrotechn. fakultě pražské, mi bylo mnohokráte prokazováno.

Autor: Václav Pošík

Strana 13 z 500

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Hmota elektronu jest asi 9. elektromagnet. U ičů předpokládá, elektrony mohou uvolnit a při svém pohybu nésti elektrické množství vodiči; směr pohybu zde však opačný, nežli podle starší theorie před­ pokládalo, totiž pólu pólu iče (isolátory, fysikálně též označené-jako „dielektrikum“) vodičů liší tím, nich není volných elektronů, leda jen uzavřeném světě atomu; nemůže nich tedy nastati proudění elektřiny. elek­ tronovou theorii hlavně zasloužil holandský fysik . Podle nejnovější theorie, zv. Náboj elektronu jest asi 4,77. jednotkách elmagn.10-20 cgsem. Vodiče nevodiče. roven ampé­ rům praktickým, anebo praktický volt roven 108 abs.1011 10-9 1 mho 9. Coulombův zákon. vodíku těžkého uranu pod.10-28 asi 1/1846 atomu vodíku.10-19 cgses 1,59.Praktická jednotka abs. . abs. pod. Máme jiné formě síly, jež stará theorie nazývala přitažlivostí dvou nestejnojmenných elektric­ kých množství. Vodiče jsou všechny kovy, ostatní látky jsou prakticky nevodivé; rozdíl jest ovšem jen kvantitativní, ježto isolátory též vedou elektřinu, byť jen nepatrně srovnání vodiči. 2. jednotek cgs jednotek cgs 1 farad (značka 9. V novější době (1933) objeveno nejmenší, dále nedělitelné množství elektřiny kladné nazváno sitro . ele tro která zaujala místo starší theorie unitární dualistické moderní fysice, nejsou atomy jednotlivých látek nedělitelné jak dříve předpokládalo nýbrž tvoří útvary podobné soustavám planetárním; kolem (kladného) atomového jádra velmi rychle krouží (záporně nabité) tro jsouce jádru drženy elektrickou přitažlivostí, jako vesmíru oběžnice, otáčející se kolem svého slunce. Počet elektronů pro každý druh atomů zcela určitý, př.1011 !*»•-' 1 daraf -12 109 1 joule 1o7 107 1 att 107 107 Tedy ampér abs. jednotkám elmg. elektrostat. jsou složena vodíku. Kladná atomová jádra, zv