Stručné základy elektrotechniky vykonaly dvěma vydáním i kus dobré průkopnické práce. Vznikly z mé potřeby ku přednáškám na vysoké škole stavebního inženýrství při vysokém učení technickém v Praze a na vysoké škole báňské v Příbrami. Že kniha byla oblíbená i na vyšších školách průmyslových, ba jako spis pro rekapitulaci před zkouškami z obecné elektrotechniky na elektrotechn. fakultě pražské, mi bylo mnohokráte prokazováno.
Autor: Václav Pošík
Strana 13 z 500
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Podle nejnovější theorie, zv. jsou složena vodíku.
jednotkám elmg. pod. elektromagnet.
.
Náboj elektronu jest asi 4,77. abs. ele tro která zaujala
místo starší theorie unitární dualistické moderní fysice,
nejsou atomy jednotlivých látek nedělitelné jak dříve
předpokládalo nýbrž tvoří útvary podobné soustavám
planetárním; kolem (kladného) atomového jádra velmi rychle
krouží (záporně nabité) tro jsouce jádru drženy
elektrickou přitažlivostí, jako vesmíru oběžnice, otáčející
se kolem svého slunce.
V novější době (1933) objeveno nejmenší, dále nedělitelné množství
elektřiny kladné nazváno sitro .10-28 asi 1/1846 atomu vodíku. Máme jiné formě síly, jež stará
theorie nazývala přitažlivostí dvou nestejnojmenných elektric
kých množství. vodíku těžkého uranu pod. roven ampé
rům praktickým, anebo praktický volt roven 108 abs. jednotkách elmagn.
2.
jednotek cgs jednotek cgs
1 farad (značka 9.Praktická jednotka abs. Coulombův zákon.10-19 cgses 1,59.
Hmota elektronu jest asi 9. elektrostat.
Vodiče jsou všechny kovy, ostatní látky jsou prakticky
nevodivé; rozdíl jest ovšem jen kvantitativní, ježto isolátory
též vedou elektřinu, byť jen nepatrně srovnání vodiči.1011 10-9
1 mho 9. Vodiče nevodiče.1011 !*»•-'
1 daraf -12 109
1 joule 1o7 107
1 att 107 107
Tedy ampér abs. Počet elektronů pro každý druh atomů zcela
určitý, př.10-20 cgsem. elek
tronovou theorii hlavně zasloužil holandský fysik . Kladná
atomová jádra, zv.
U ičů předpokládá, elektrony mohou uvolnit a
při svém pohybu nésti elektrické množství vodiči; směr
pohybu zde však opačný, nežli podle starší theorie před
pokládalo, totiž pólu pólu iče (isolátory,
fysikálně též označené-jako „dielektrikum“) vodičů liší
tím, nich není volných elektronů, leda jen uzavřeném
světě atomu; nemůže nich tedy nastati proudění elektřiny
