Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Tak jest př. výše organisovaných školách řešiti jest jen málo úkolů, kde
se počítají roky jistina.
V pravidle pro počítán úrokův uvésti jest vždy, násobí
jistina počtem procent roků součin dělí stem, neuváděj místo
počtem roků „časem“, jest neurčité svádí počítání nesprávnému. Úrok jest tedy náhrada,
kterou platí dlužník věřiteli jistiny.114 —
Proto omeziti jest školách ménětřídních počet úrokový na
počítání úrokův někdy počítají ještě procenta jako roční úrok ze
sta.
Ze zvláštních příkladů vyvodí, kterak počítá úrok roční později
. pravidlo pro počítání
úroků dny zbytečné zejména jest způsob počítání úroků dny
tak, počítají napřed podle pravidla úroky, zastaralý. Bartoš stal věřitelem Zeman
dlužníkem Bartoš půjčil peníze Zemanovi jisto, proto šlovou
peníze půjčené jistinou.
Zároveň napsal Zeman úpis, kterým dosvědčuje, Bartoš
800 půjčil. —
Bartoš nemá jistiny, pokud vrácena nebude, užitku; proto za
platí Zeman půjčených peněz (jistiny) náhradu, která zpra
vidla ustanovuje rok proto slově úrok. Zeman platí Bartošovi 800 K
za rok úroků. Pojmy nepředvedou najednou, nýbrž postupně; některé
na středním, jiné teprve vyšším stupni.
P ravidlo pro očítán úroků vyvodí úsudky, při nichž se
vyjde podmínky, počet udává, kolik vynese rok 100 K.
Předvedení pravidla pro počítání úroků předchází objasnění pojmů:
# věřitel, dlužník, jistina, procento, úrok, doba zvláštních pří
kladech.
V příčině počítání doby jest pamatovati, příčinou po
hodlnějšího počítání počítá měsíc rok 360 dnech; je-li
doba stanovena podle data, počítá obou krajních dní jen jeden
(den, kdy obnos splácí, nepočítá); jinak počítá zde měsíc někdy
po dnech, někdy přesně podle kalendáře (vždy při směnkách). Dlužník vypůjčil'si věřitele jistinu. tomto dlužním úpise jmenován jest obnos, potom
den vypůjčení, den, kdy býti splacen, míra úroková, vročení a
vlastnoruční podpis dlužníkův.
O bjasnění státi může přík lad Bartoš Zeman jsou
sousedé; Zeman chce koupiti pole, nemá však dosti peněz, proto po
žádá Bartoše, půjčil 800 Bartoš půjčí Zemanovi 800 proto,
že věří, Zeman vrátí.
Aby velikost úroků přehledně stanovila, udává se, kolik K
dlužník ročně 100 věřiteli platiti má; měří tedy úroky vý
nosem 100 rok, tedy procentem (měrou úrokovou).
Spousta sem hledících pravidel, která některých početnicích
vyskytují, jest bezcenná, žáci pravidla zapomínají, počítají-li podle
nich, není počítání rozumové
