SRVO: podzimní setkání 2010

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

Seminář SRVO Sjednocení datových a mapových modulů pasportu veřejného osvětlení - software různých výrobců> Vliv osvětlení na reakční dobu řidiče> Energetické a ekologické aspekty veřejného osvětlení> Porovnání vysokotlakých sodíkových výbojek a svítících diod (LED)> Metody v defektoskopii prvků osvětlovací soustavy - stožáry> Zvýšení korozivzdornosti stožárů provedením termoplastické povrchové úpravy> Porovnání osvětlovacích soustav s novými světelnými zdroji

Vydal: SRVO Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení

Strana 75 z 192

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Šírenie svetla atmosére Svetlo elektromagnetické žiarenie vlnovej dĺžky 380 780 nm.Á,G Á,G cos dmG cos zGd GdmG (2) kde Á,G smerová intenzita žiarivej energie, d$x elementárny spektrálny tok žiarenia generovaný elementárnou plôškou mesta, d elementárna plôška. Zvyšovaním celkového množstva častíc dochádza viacnásobnému rozptylu nárastu jeho efektivity, prejavuje takzvaným procesom samoožarovania atmosféry, obrázok 3. Vplyvom prítomnosti ozónu plynových zložiek atmosfére dochádza k absorpcii svetla, ktoré prichádza mimozemských ale pozemných zdrojov. Smerový účinok rozptýleného svetla popisuje funkciou rozptylu. Pri prechode atmosférou podlieha dvom základným procesom rozptylu absorpcii. Celková intenzita svetla rozptýleného istom smere daná súčtom intenzít jednotlivých častíc, ako je to zobrazené obrázku tomto prípade lúče svetla považujú paralelné. prípade atmosféry, absorpčné javy majú silne selektívny charakter, t. Priestorovú redistribúciu rozptýleného žiarenia ovplyvňujú najmä vlastnosti aerosolových častíc hlavne ich tvar, veľkosť, chemické zloženie, koncentrácia) ich priestorové rozloženie. rozptylu dochádza dôvodu nehomogenity prostredia hlavne na aerosóloch prachových časticiach. Takéto čiastočky bežne Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Podzimní setkání Jablonec nad Nisou listopadu 2010 75 . časti mesta) celého polpriestoru je závislá vlnovej dĺžke, možno popísať vzťahom: kde n/ 2 F Ä,0 á(zg, Vg)cos z0d J 2n Zo=0 Z,Ji J áZ.j. V prípade pozemných zdrojov treba pamätať to, mestá, okná, individuálne zdroje umelého svetla vyžarujú do priestoru rôznymi smerovými charakteristikami. energia emitovaná jednotkovej plochy pozemného zdroja svetla (napr. Množstvo svetla, ktoré prechádza atmosférou závisí vlastností prostredia. Podľa (1) pomoci definície elementárneho spektrálneho toku žiarivej energie smerová intenzita zdoja svetla vypočíta podia (2) : 1 dF. Svetlo dopadajúce čiastočky atmosfére rozptýli všetkých smerov, pričom smere dopredu šírené obrázok3 Schémaviacnásobnéhorozptylusvetlavatmosféreodúčinkuparalelnýchlúčov. Hustota toku žiarivej energie, t.zg, Vg)d sin zGcos zGdzG (1) intenzita žiarenia,1Á(ZG, VG) dmG= sin zGdzGdqG elementárny priestorový uhol, zo, uhlové súradnice. Pre matematické modelovanie rušivého svetla často využíva Henyey-Greensteinovu funkcia (3), ktorá dobre popisuje rozptyl svetla čiastočkách rôznych veľkostí tvarov. s najvyššou intenzitou kolmom smere nižšou.j. reálnych podmienkach znamená, elektromagnetické žiarenie určitej vlnovej dĺžky môže byť pohlcované viac ako žiarenie inej vlnovej dĺžky. prípade mesta účinok jednotlivých zdrojov zintegruje a mesto ako celok, alebo jeho časť môže nahradiť bodovým alebo plošným zdrojom svetla vyžarujúcim svetlo do horného polpriestoru. závisia vlnovej dĺžky elektromagnetického žiarenia chemického zloženia tej-ktorej plynnej zložky atmosféry