SRVO: podzimní setkání 2010

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

Seminář SRVO Sjednocení datových a mapových modulů pasportu veřejného osvětlení - software různých výrobců> Vliv osvětlení na reakční dobu řidiče> Energetické a ekologické aspekty veřejného osvětlení> Porovnání vysokotlakých sodíkových výbojek a svítících diod (LED)> Metody v defektoskopii prvků osvětlovací soustavy - stožáry> Zvýšení korozivzdornosti stožárů provedením termoplastické povrchové úpravy> Porovnání osvětlovacích soustav s novými světelnými zdroji

Vydal: SRVO Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení

Strana 20 z 192

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Podíl světelného toku horního poloprostoru definován jako podíl světelného toku svítidla horního poloprostoru celkového výstupního světelného toku svítidla. svítidel uveden podíl světelného toku horního poloprostoru (ULOR) závislosti typu osvětlované komunikace (tabulka 5). Umělé světlo venkovním prostředí Jednoznačnou složkou světelného toku venkovním prostředí, jejíž eliminace neovlivní účel osvětlovací soustavy, sníží spotřebu elektrické energii omezí nepříznivé účinky umělého osvětlení venkovním prostředí, je světelný tok venkovních osvětlovacích soustav dopadající mimo řešenou oblast. Řešení eliminace této složky světelného toku venkovním prostředí současné době věnována zvýšená pozornost. Neužitečné světlo světlo vyzařované osvětlovací soustavou hranice osvětlovaného objektu.1 Regulace úrovni technických zařízení V rámci této úrovně lze ekologické dopady regulovat definováním světelně technických parametrů svítidel. Rušivé světlo neužitečné světlo, které svými kvantitativními, směrovými nebo spektrálními vlastnostmi dané situaci zvětšuje obtěžování, nepohodu, rozptýlení nebo omezuje schopnost vidět nejdůležitější informace. Orientační hodnoty maximálního podílu světelného toku horního poloprostoru (evropská směrnice 245/2009) Třída osvětlení Světelný tok světelného zdroje (lm) ULOR (%) ME, MEW <3% CE, A 12000<O <5% 8500<O< 12000 10% 3300<O<8500 15% O<3300 <20% Dalším problémem takto koncipované regulace, jako směrnici 245/2009, to, pohledu rušivých vlivů se prostředí dělí zón životního prostředí (tabulka 6), které nesouvisí typem komunikace. Bohužel umístění pasáže týkající této regulace v rámci směrnice není pohledu struktury směrnice logické dokumentu není přesně zřejmé smyslem uvedení parametrů, týkající omezení rušivých vlivů svítidel pro veřejné osvětlení. V současné době objevila snaha zavedení takové regulace rámci směrnice 245/2009. Tab. rámci CIE byly zavedeny dva pojmy neužitečné světlo (spill light) rušivé světlo (obtrusive light) [8], [9], které jsou pro další orientaci této problematice důležité. Třídění svítidel pohledu rušivých účinků mělo proto primárně vycházet zón životního prostředí. 2. Systém zónování venkovního prostředí Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Podzimní setkání Jablonec nad Nisou listopadu 2010 20 . Stejně jako případě energetické náročnosti lze ekologické dopady veřejného osvětlení regulovat třech úrovním. Tab. Zmíněné parametry jsou uvedeny informativní příloze, která týká dostupných výrobků nejlepšími světelně technickými parametry.Obr. Ekologickými dopady následujícím textu rozumí rušivé účinky světelného záření na okolní prostředí