od roku 2008 byly postupně vydány následně aktualizovány
specifikace kabeláže pro provoz vysokorychlostního protokolu
10Gbase-T. něj odvozena norma
ČsN 50173, která platná České republice. důsledku
rozvoje nových protokolů (např. Tato větší samostatnost ale
znamenala: obtížnou správu těchto nových zařízení především
2.
Na začátku vzniklo několik různých řešení různých výrobců.
V roce 2016 byla schválena nová kategorie označením kategorie 8
resp. Tyto nové dokumenty mají označení aNsi/Tia
568b. terminály, nimi tímto centralizovaným
způsobem zacházely.2)
podporující vysokorychlostní protokoly 25Gbase-T 40Gbase-T
(802. Kabelážní
standardy byly doplněny další měřené nebo počítané parametry
jako jsou PsNexT, PsaCr, PselFexT, Delay skew atd.
Převaha terminálových sítí skončila roce 1981, kdy společnost ibM
uvedla trh první osobní počítač. byly nich specifikovány
nové parametry, které musí komponenty strukturované kabeláže
splňovat, aby bylo možné dostát novým požadavkům.3bq) vzdálenost m. začátku 90. aNsi/Tia 568bC. let fungovala většina počítačových sítí režimu host/
terminál. třídy vedení Class (kategorie 8. Tento nový typ pracovní stanice,
který byl rozdíl terminálů vybaven lokální pamětí vlastními
výstupy připojení periferií, znamenal pro uživatele zcela odlišný –
decentralizovaný způsob práce. Tyto rozvody měly hvězdicovitou topologii jako
hlavní přenosové médium používaly kroucený pár.1) Class (kategorie 8.2-10 resp. gigabitového ethernetu) byly roce
2000 2002 tyto dokumenty aktualizovány. kategorie 6a, Class ea
a Class Fa), které umožňují metalické kabeláži provoz rychlostí až
10 Gbps.
V roce 1995 byla vydána první aktualizace této normy nazvaná
aNsi/Tia 568a rovněž první verze mezinárodní normy
iso/ieC 11801. Řešením bylo navrhnutí
univerzálního systému, který stanovil standardy určující elektrické
a fyzické vlastnosti kabelů spojovacího hardware.2 iso/ieC 11801 amendment 2,
a definují nové kategorie nebo třídy vedení (tj. Vzhledem znakovému charakteru komunikace
mezi těmito zařízeními nebylo potřeba terminálových sítích budovat
vysokokapacitní přenosové cesty. rok později, roce 1996, byl organizací
CeNeleC schválen první evropský standard pro strukturovanou
kabeláž označením 50173. složitou vzájemnou spolupráci uživatelů. aplikace data byly uloženy centrálně hostitelském počítači
a uživatelské stanice, tzv. bylo tedy potřeba najít
způsob, který umožňoval vzájemné propojení rozšiřujících se
osobních počítačů, díky kterému bylo možné sdílet soubory,
aplikace nákladné periferie stejně, jako dříve terminálových sítích.
. jako jedna nejvhodnějších jevila možnost
založit nový kabelážní systém řešení telekomunikační společnosti
aT&T, která pro přenos dat využívala vlastních, již existujících
telefonních rozvodů.
odlišnosti použitých technologiích rozdílnost komponentech
vedly ale jejich vzájemné nekompatibilitě. Výsledkem práce
standardizační komise byla první norma pro strukturovanou kabeláž,
která byla uveřejněna červenci roku 1991 označením aNsi/Tia/
eia 568 společně technickými bulletiny Tsb-36 Tsb-40 vydanými
o něco později, definovala základní přenosové požadavky kategorií 3,
4 5. let
proto požádala americká instituce aNsi (american National standards
institute) organizace Tia (Telecommunications industry association)
a eia (electronic industries alliance) navrhnutí jednotného standardu
pro kabelážní systémy.10
Úvod STruKTurované Kabeláže
historie
Do začátku 80
