odlišnosti použitých technologiích rozdílnost komponentech
vedly ale jejich vzájemné nekompatibilitě. jako jedna nejvhodnějších jevila možnost
založit nový kabelážní systém řešení telekomunikační společnosti
aT&T, která pro přenos dat využívala vlastních, již existujících
telefonních rozvodů.
V roce 2016 byla schválena nová kategorie označením kategorie 8
resp. aNsi/Tia 568bC.10
Úvod STruKTurované Kabeláže
historie
Do začátku 80. Výsledkem práce
standardizační komise byla první norma pro strukturovanou kabeláž,
která byla uveřejněna červenci roku 1991 označením aNsi/Tia/
eia 568 společně technickými bulletiny Tsb-36 Tsb-40 vydanými
o něco později, definovala základní přenosové požadavky kategorií 3,
4 5.
Na začátku vzniklo několik různých řešení různých výrobců. něj odvozena norma
ČsN 50173, která platná České republice. let
proto požádala americká instituce aNsi (american National standards
institute) organizace Tia (Telecommunications industry association)
a eia (electronic industries alliance) navrhnutí jednotného standardu
pro kabelážní systémy.
.
Převaha terminálových sítí skončila roce 1981, kdy společnost ibM
uvedla trh první osobní počítač. Vzhledem znakovému charakteru komunikace
mezi těmito zařízeními nebylo potřeba terminálových sítích budovat
vysokokapacitní přenosové cesty. kategorie 6a, Class ea
a Class Fa), které umožňují metalické kabeláži provoz rychlostí až
10 Gbps. Tyto rozvody měly hvězdicovitou topologii jako
hlavní přenosové médium používaly kroucený pár. důsledku
rozvoje nových protokolů (např. rok později, roce 1996, byl organizací
CeNeleC schválen první evropský standard pro strukturovanou
kabeláž označením 50173.2)
podporující vysokorychlostní protokoly 25Gbase-T 40Gbase-T
(802. Tyto nové dokumenty mají označení aNsi/Tia
568b. Tato větší samostatnost ale
znamenala: obtížnou správu těchto nových zařízení především
2.3bq) vzdálenost m. gigabitového ethernetu) byly roce
2000 2002 tyto dokumenty aktualizovány. byly nich specifikovány
nové parametry, které musí komponenty strukturované kabeláže
splňovat, aby bylo možné dostát novým požadavkům.
V roce 1995 byla vydána první aktualizace této normy nazvaná
aNsi/Tia 568a rovněž první verze mezinárodní normy
iso/ieC 11801. Tento nový typ pracovní stanice,
který byl rozdíl terminálů vybaven lokální pamětí vlastními
výstupy připojení periferií, znamenal pro uživatele zcela odlišný –
decentralizovaný způsob práce.
od roku 2008 byly postupně vydány následně aktualizovány
specifikace kabeláže pro provoz vysokorychlostního protokolu
10Gbase-T.2-10 resp. terminály, nimi tímto centralizovaným
způsobem zacházely. třídy vedení Class (kategorie 8. aplikace data byly uloženy centrálně hostitelském počítači
a uživatelské stanice, tzv. let fungovala většina počítačových sítí režimu host/
terminál. bylo tedy potřeba najít
způsob, který umožňoval vzájemné propojení rozšiřujících se
osobních počítačů, díky kterému bylo možné sdílet soubory,
aplikace nákladné periferie stejně, jako dříve terminálových sítích.1) Class (kategorie 8. složitou vzájemnou spolupráci uživatelů.2 iso/ieC 11801 amendment 2,
a definují nové kategorie nebo třídy vedení (tj. Kabelážní
standardy byly doplněny další měřené nebo počítané parametry
jako jsou PsNexT, PsaCr, PselFexT, Delay skew atd. začátku 90. Řešením bylo navrhnutí
univerzálního systému, který stanovil standardy určující elektrické
a fyzické vlastnosti kabelů spojovacího hardware
